Letadlo se 183 osobami na palubě přiletělo do Istanbulu ze západotureckého Izmiru. Podle místního guvernéra letadlo sjelo z dráhy kvůli špatnému počasí. Čeští piloti provedli pro Lidovky.cz analýzu podmínek. Podle nich bylo za daných okolností nereálné s letadlem přistát a posádka se o to měla pokusit znovu.
V Istanbulu vyjelo letadlo z dráhy, rozpadlo se a začalo hořet. Nehoda si vyžádala 3 mrtvé a 180 zraněných |
„Byla tam bouřka a na finálním přiblížení jim foukal dost silný zadní vítr. Dvě letadla před nimi dělala go-around (přerušení přistání - pozn. red.),“ říká český kapitán Boeingu Zdeněk Kotlík. Podle něj byl go-around jediným možným bezpečným řešením. „Síla větru, který jim foukal zleva do zad, byla nad provozními limity letounu. V tu chvíli tam vůbec neměli co dělat,“ vysvětluje.
  |
„Limit Boeingu 737 pro sílu zadního větru je 10 nebo 15 uzlů, záleží na verzi. Pegasus ve středu přistával s větrem, který měl v nárazech až 32 uzlů,“ upozorňuje Evžen Kastl, další český zkušený kapitán Boeingu. Podle něj mohlo být možným řešení, kdyby se přistávalo z opačné strany, pokud by to dovolily podmínky. Rychlost letounu by se tak za stávajícího větru snížila nejméně o 90 kilometrů v hodině.
Posádka Boeingu 737-800 se ale rozhodla přistát i za velmi nepříznivých podmínek, letadlo „posadila“ na začátek poslední třetiny dráhy a na mokrém povrchu jej již nebylo možné včas zastavit. Z dráhy vyjelo ve stokilometrové rychlosti a jeho trup se po nárazu rozlomil nejméně na tři části.
LIVE coverage from the scene in Istanbul as rescue workers continue to free passengers and crew from the 737 wreckage. https://t.co/JejF3sNV75
— Breaking Aviation News (@breakingavnews) February 5, 2020
„Když byli vzdáleni 1 500 metrů od dráhy, letadlo se nacházelo asi dvakrát výš, než by mělo být,“ čte z parametrů letu PC-2193 Kotlík. Podle něj tak piloti neměli šanci přistát na správné místo dotyku. Kola podvozku se setkala se zemí v rychlosti okolo 200 kilometrů za hodinu, a to až na začátku poslední třetiny její délky. Na dobrzdění jim tedy zbylo pouze 1000 metrů. „Na tak malé vzdálenosti by stroj, který mohl vážit okolo 60 tun, nemohl za těchto povětrnostních podmínek zastavit. A to ani kdyby byla dráha suchá,“ tvrdí Kotlík.
Instagrammer v letadle vykřikl, že má koronavirus. To se po dvou hodinách letu vrátilo zpět |
„V letectví je pravidlo, kterému se říká ‚stabilizované přiblížení’, což znamená, že letadlo musí ve výšce 300 metrů před přistáním být v plné přistávací konfiguraci. Musí mít správně nastavené klapky, vytažený podvozek, adekvátní rychlost a polohu. U Boeingu 737-800 je to v závislosti na aktuální hmotnosti cca 140 uzlů (asi 250 kilometrů za hodinu). Oni ve výšce 300 metrů letěli rychlostí asi 360 km v hodině, což také znamená, že neměli vysunuté ani přistávací klapky,“ usuzuje podle dostupných záznamů další český kapitán Michal Beran.
„Je to stejné jako když včas nedobrzdíte před křižovatkou a vjedete do ní ve velké rychlosti. Když se k tomu přidají nepříznivé povětrnostní podmínky a silný déšť, tak si asi každý dokáže představit, jak to může dopadnout,“ popisuje situaci Beran.
Podle něj bývá někdy počasí na přistání i horší. „Když piloti viděli, že nemají letadlo nakonfigurované tak, jak je předepsáno, měli přerušit přistávací manévr a takzvaně ‚opakovat’. A následně to zkusit ještě jednou, případně letět na záložní letiště,“ shodují se čeští kapitáni.
Piloti mohli mít ,tunelové vidění´
„Museli vědět, že je nad letištěm takový vítr. Mohli to i přesto zkusit a pokud by to bylo v limitech, mohli přistát, oni ale viděli, že to v limitu není a o go-around se nepokusili,“ míní Kotlík. Podle něj může čas od času při stresové situaci pilot nabrat dojmu, že evidentně nezvladatelnou situaci zdolá. Pod intenzivním stresem se dostane do takzvaného ‚tunelového vidění’, kdy se soustředí pouze na cíl.
Jinými slovy - člověk, který byl vystaven velice intenzivnímu stresu, po krátké chvíli ztrácí pojem o okolí, vidí před sebou přístroje jakoby v úzkém tunelu, ale nedokáže je vyhodnotit a racionálně reagovat. „Právě proto v kokpitu sedíme dva, aby druhý mohl nežádoucí situaci zabránit,“ vysvětluje Kotlík. „Mohli být ve stresovém bloku,“ potvrzuje Kastl. Podle něj piloty měli „probudit“ řídící letového provozu a na silný vítr je upozornit.
Podle kapitána Kastla většinu případů přejetí dráhy způsobí špatná konfigurace letounu před přistáním a nedodržení požadavku stabilizovaného přiblížení, příliš velká rychlost při přistání (většinou hraje roli vítr) a kontaminovaná dráha. „Posádce Pegasu se sešly všechny tyto faktory. Oni se přesto snažili za každou cenu přistát,“ říká.
„To, co se ve středu stalo v Istanbulu, byla souhra okolností. Jako tomu bývá téměř vždy,“ dodává Kotlík. „Jsme jenom lidi, každý dělá chyby, piloti musí důsledně dodržovat předpisy, ty nejsou nastaveny jen tak. Cestování letadlem je ale stále nejbezpečnější doprava. Stoprocentní bezpečnost nebude nikde, my se o ni ale snažíme,“ shrnuje.
Údaje o parametrech letu byly převzaty z leteckého serveru The Aviation Herald.
Letoun Pegasu sjel z dráhy potřetí za poslední dva roky
Obdobně letadlo společnosti Pegasus sjelo z dráhy také v lednu 2018 i letos. Na rozdíl od toho posledního se předchozí dva incidenty obešly bez zranění.
Česká letuška v Číně: Všichni se bojíme. V letadle nosíme masky i rukavice, zrušili jsme drinky i porcelán |
První případ se stal 13. ledna 2018, kdy letadlo Pegasu letělo z Ankary do Trabzonu. Tam po přistání na mokrou dráhu sjelo rovnou z přímořského útesu. Díky blátu se letoun zastavil dříve, než vlastní vahou sklouzl přímo do Černého moře. Nikdo se tehdy nezranil.
Avšak od druhého nezdařeného přistání Pegasu uběhl necelý měsíc. A dokonce se odehrál na stejném letišti v Istanbulu. Při něm se ale povedlo všechny cestující evakuovat a ani tehdy se nikdo nezranil.
Pegasus Airlines provozuje i lety do Prahy. Ve středu krátce po 14. hodině našeho času odletělo z pražského letiště letadlo, které mělo přistát na letišti Sabihy Gökçenové. To ale kvůli nehodě řídící letového provozu uzavřeli a všechna letadla přesměrovali na nové velkokapacitní mezinárodní istanbulské letiště. Na něm podle serveru Flightradar24.com přistálo krátce po 19. hodině místního času i letadlo na lince z Prahy poté, co kroužilo nad Marmarským mořem.
