„Jednou z priorit rumunského předsednictví je ochrana evropských voleb před vnějšími vlivy,“ poznamenal před novináři George Ciamba, rumunský ministr odpovědný za evropskou problematiku. Dezinformace se podle něj staly jednou z velkých výzev evropské demokracii. „Aby byla naše odpověď efektivní, je třeba společná snaha členských zemí i občanské společnosti,“ uvedl.
Problematika se podle něj netýká jen boje s dezinformacemi či snahy o vyšší odolnost evropských společností vůči podobným snahám, jejichž původ byl u různých voleb v minulých letech opakovaně vysledovatelný do Ruska. „Je to také otázka kybernetické bezpečnosti a dalších aspektů,“ připomněl rumunský ministr.
Evropská komise už v loňském roce unijní státy na problematiku opakovaně upozorňovala. V dubnu předložila internetovým firmám návrh kodexu chování, který by měl pomoci šíření falešných zpráv omezit. Na počátku prosince přišla s poslední sadou návrhů, právě o nich v úterý zástupci členských zemí diskutovali.
Házel lahve na policisty, dostal podmínku. Teď chce do europarlamentu za komunisty |
Zřízen by měl být například systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy, který usnadní sdílení informací a hodnocení dezinformačních kampaní a usnadní vydávat varování týkající se dezinformací v reálném čase.
Náměstek českého ministra zahraničí Aleš Chmelař v úterý v Bruselu novinářům řekl, že v několika měsících, které do eurovoleb zbývají, se unii nepodaří připravit „nějaký nový obrovský a komplexní systém“. Využity mají být například zkušenosti pracovní skupiny pro hybridní hrozby u unijní diplomatické služby, označované názvem StratCom. Její možnosti mají být personálně i finančně posíleny, své kapacity mají odpovídajícím způsobem podpořit i samotné členské země.
Podle Chmelaře se nyní v ČR debatuje o tom, který z orgánů státní správy by měl mít v této věci hlavní slovo. „Je to záležitost více resortů,“ podotkl Chmelař a zmínil možnost existence několika „kontaktních bodů“, třeba na ministerstvech vnitra, zahraničí, obrany či při úřadu vlády.
