8. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Kauza Koněv není unikát, v Evropě jsou podobné. Kreml bojuje o válečné mýty

Spor o Koněva (ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spor o Koněva (ilustrační snímek) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

SOFIE/MOSKVA  Česko má Koněva, Bulharsko výstavu – Sofie se dostala do sporu s Ruskem kvůli interpretaci druhé světové války. Důvodem je expozice, kterou připravuje ruské velvyslanectví k výročí 9. září 1944, kdy zemi obsadila sovětská armáda. Bulharské ministerstvo zahraničí považuje expozici za manipulaci s historickými fakty a doporučilo ruské diplomatické misi neztotožňovat příchod rudé armády s osvobozením.

Otevření výstavy s názvem „75 let osvobození východní Evropy od nacismu“ chystá velvyslanectví na pondělí 9. září ve svém kulturním a informačním středisku. „Doporučujeme ruské ambasádě nepodporovat historicky pochybné pohledy na ‚osvobození‘, které jen povzbuzují určité politické síly v zemi. Něco takového je považováno za vměšování do našich vnitřních diskusí,“ vzkázala podle Rádia Svoboda (RFE-RL) bulharská diplomacie.

Pomníky hlídá policie

Role Bulharska v druhé světové válce byla přitom ve vztahu k Sovětskému svazu velmi zdrženlivá, ačkoli země v roce 1941 vstoupila do války po boku Německa. Vláda v Sofii ale pod vlivem historických sentimentů nikdy formálně nevyhlásila válku Sovětskému svazu ani neposlala bojovat vojsko na východní frontu.

Moskva vyhlásila Sofii válku až 5. září 1944, když už měla vyřešenou situaci v Rumunsku, a o tři dny později sovětská armáda vítaná místními obyvateli Bulharsko obsadila. Ještě předtím se prostřednictvím nekrvavého puče změnila vláda, která pak vydala armádě rozkaz neklást Sovětům odpor. Hned po obsazení Sověty se pak Bulharsko přidalo na stranu Spojenců proti Německu.

Citlivým místem je i kyjevský pomník sovětskému generálovi Vatutinovi, kterého...

Citlivým místem je i kyjevský pomník sovětskému generálovi Vatutinovi, kterého zabili banderovci. Ukrajinský stát ho ale chrání.

„Mnohé z vystavených dokumentů ještě nebyly publikovány nebo byly právě odtajněny a vypovídají o rozhodující roli Rudé armády v likvidaci fašistického moru,“ odmítla ambasáda, že by se měla vměšovat do bulharské vnitropolitické debaty. Kauza sice zatím nepřerostla do rozměrů aféry kolem pražského pomníku maršála Koněva, bulharské úřady však mají obavy z další eskalace napětí. Pomníky osvobození hlídá policie a úřady se obávají reakcí početné skupiny prorusky naladěných obyvatel, na oslavy výročí se pak chystá i prokremelská úderka v podobě motorkářského gangu Noční vlci.

Žhář, který hasí požár

Spory o historické interpretace druhé světové války v poslední době sílí s tím, jak v Rusku zintenzivňují snahy pasovat vítězství ve druhé světové válce až téměř na státní ideologii. V Moskvě se však rozčílili, když jim hosté na pietě k vypuknutí druhé světové války v Polsku připomněli, že spolu s Hitlerem rozpoutal nejkrvavější konflikt všech dob i Sovětský svaz. Obě země totiž v srpnu 1939 podepsaly pakt Ribbentrop–Molotov o neútočení a poté si rozdělily poražené Polsko.

Se svou řečí vystoupil i Jiří Černohorský, který plachtu několikrát strhl.
Vandalové se na soše maršála Koněva opět ‚podepsali‘.

„Byla to dvojitá invaze,“ prohlásil ve Varšavě americký viceprezident Mike Pence, zatímco šéf ruské Státní dumy označil postoj Polska, které navíc nepozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina, za znevažování památky vlastních obětí.

Moskva má s Varšavou spory i kvůli památníkům, které Polsko nijak zvlášť nechrání a především komunální politici si s nimi občas dělají, co chtějí. Oproti tomu třeba Ukrajina myslela na válečné monumenty i ve svém bezprecedentním zákoně o dekomunizaci, který nařídil odstranit stovky Leninů a změnit desetitisíce názvů po celé zemi. Vše, co připomíná sovětské vítězství v druhé světové válce, ale musí zůstat tak, jak je.

Dochází až k absurdním situacím, kdy v parku před kyjevským parlamentem stojí pomník oslavující sovětského generála Nikolaje Vatutina, kterého v roce 1944 postřelili při přepadu příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) zvaní banderovci a zakrátko zemřel v nemocnici. Přitom ukrajinský stát ctí UPA jako jednu z klíčových národních tradic. Vatutinův památník bývá častým cílem nacionalistů, kteří se ho čas od času pokusí z podstavce svrhnout – ukrajinská policie ho ale zatím vždy dokázala ubránit.

Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.