Ústava byla potřeba zejména proto, že ta původní platila od roku 1990, tedy od doby, kdy bylo Srbsko ještě součástí Jugoslávie, které vládl Slobodan Milošević. Zároveň však chtěli srbští politici znovu upozornit na to, že se své jihosrbské provincie nehodlají vzdát. Proto novou ústavu vytvořili ještě před tím, než bude státoprávní uspořádání Kosova řešeno na mezinárodní úrovni. O tom, zda se provincie stane samostatnou, jak požadují v ní žijící Albánci, by se mělo totiž rozhodnout do konce tohoto roku.
O nové ústavě měli Srbové možnost rozhodovat v referendu po celý víkend. Téměř po celou dobu provázela hlasování velmi malá volební účast. V sobotu přišlo k volebním urnám jen necelých 18 procent voličů. Nejinak tomu bylo i v neděli.
Všechno se změnilo až krátce před uzavřením volebních místností. Závěrečný příval voličů zvedl účast na 53,5 procenta, což zajistilo referendu platnost. „Magická hranice 3,32 milionu byla překročena v sedm hodin,“ uvedl Zoran Lucić z respektovaného institutu CESID. Nová ústava překonala i druhou velkou překážku - nadpoloviční většina voličů s ní souhlasila. Pro bylo podle CESID 51,6 procenta hlasujících.
V platnost tak vstoupí první „postmiloševičovská“ ústava Srbska, v níž si nicméně Srbové dál nárokují Kosovo. „Nová ústava potvrzuje, že Kosovo je nedílnou součástí Srbska, nejen historicky, ale i legálně,“ prohlásil o víkendu srbský premiér Vojislav Koštunica. Vyzval zároveň obyvatele země, aby přišli k volbám, a dali tak najevo, že Srbsku „nikdo nemůže odebrat část jeho území“. „Ústava nám dává naději, že Srbsko nás vždy podpoří, i když se Kosovo stane nezávislým,“ uvedla Ivana Virijevičová, volička z kosovské Mitrovice.
Tvrdá prohlášení srbských politiků však nechávala zatím Západ chladným, diplomaté totiž již poněkolikáté upozornili Bělehrad, že o konečném statusu provincie bude rozhodnuto bez ohledu na znění nové ústavy.
O nové ústavě měli Srbové možnost rozhodovat v referendu po celý víkend. Téměř po celou dobu provázela hlasování velmi malá volební účast. V sobotu přišlo k volebním urnám jen necelých 18 procent voličů. Nejinak tomu bylo i v neděli.
Všechno se změnilo až krátce před uzavřením volebních místností. Závěrečný příval voličů zvedl účast na 53,5 procenta, což zajistilo referendu platnost. „Magická hranice 3,32 milionu byla překročena v sedm hodin,“ uvedl Zoran Lucić z respektovaného institutu CESID. Nová ústava překonala i druhou velkou překážku - nadpoloviční většina voličů s ní souhlasila. Pro bylo podle CESID 51,6 procenta hlasujících.
V platnost tak vstoupí první „postmiloševičovská“ ústava Srbska, v níž si nicméně Srbové dál nárokují Kosovo. „Nová ústava potvrzuje, že Kosovo je nedílnou součástí Srbska, nejen historicky, ale i legálně,“ prohlásil o víkendu srbský premiér Vojislav Koštunica. Vyzval zároveň obyvatele země, aby přišli k volbám, a dali tak najevo, že Srbsku „nikdo nemůže odebrat část jeho území“. „Ústava nám dává naději, že Srbsko nás vždy podpoří, i když se Kosovo stane nezávislým,“ uvedla Ivana Virijevičová, volička z kosovské Mitrovice.
Tvrdá prohlášení srbských politiků však nechávala zatím Západ chladným, diplomaté totiž již poněkolikáté upozornili Bělehrad, že o konečném statusu provincie bude rozhodnuto bez ohledu na znění nové ústavy.
