Mladić si v Haagu odpykával doživotní trest za válečné zločiny spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Od rána byla rakev s jeho tělem vystavena v pravoslavném chrámu svatého Lukáše v Bělehradě.
Podle fotoreportéra agentury AFP mnozí lidé políbili zavřenou rakev, kterou zpočátku obklopovali vojáci, zatímco srbští pravoslavní kněží recitovali modlitby. Mezi příchozími stoupenci muže, kterého mezinárodní média nazvala Balkánským řezníkem, bylo i mnoho srbských válečných veteránů. Policie uzavřela okolní ulice.
Mnoho lidí před kostelem mělo na sobě trička, která Mladiče oslavovala. Letecké záběry podle AFP ukazovaly stovky lidí stojících ve frontě, ještě než se dveře kostela otevřely. V okolí byly vyvěšeny srbské vlajky a přes ulici byl rozvinut obrovský transparent s nápisem: „Vítejte, generále, děkujeme vaší matce, že porodila hrdinu, aby se mohla vrátit sláva Velkého Srbska.“
„Jsem tu, abych se rozloučila s generálem, národním hrdinou,“ řekla agentuře AFP důchodkyně Radojka Višičová, která přijela z bosenské Republiky srbské. „Nedokázali nás porazit na bojišti, tak ho poslali do vězení a tam ho mučili,“ tvrdila žena.
Mladičovo tělo bylo v chrámu vystaveno pět hodin. Před kostelem se shromáždily tisíce občanů. Přišli například i syn srbského prezidenta Aleksandara Vučiče Danilo a několik ministrů srbské vlády, včetně ministra obrany Bratislava Gašiče nebo ministra spravedlnosti Nenada Vujiče.
Smuteční obřad v kostele začal kolem poledne a vedl ho srbský patriarcha Porfirij za účasti biskupa srbské pravoslavné církve, píše server Danas. Davy lidí sledovaly obřad na velkoplošné obrazovce před kostelem. Po obřadu vojáci vynesli rakev s tělem Mladiče z kostela a průvod zamířil na hřbitov.
Rakev, zahalená do státních vlajek, byla ve čtvrtek přepravena do Srbska vládním letadlem a v Bělehradě byla přijata s vojenskými poctami.
Během přepravy rakve z letiště konvoj vítaly desítky mladých mužů s transparenty vzdávajícími hold Mladičovi. Pohřebnímu vozu salutovali i uniformovaní policisté.
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zrušila návštěvu Srbska plánovanou na tuto středu s vysvětlením, že glorifikace spojená s úmrtím Mladiče je „neslučitelná s hodnotami, na kterých je EU založena“.
Mladić ztělesňoval vojenskou tvář nechvalně proslulého tria – spolu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem a někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem – v době, kdy se bývalá Jugoslávie po pádu komunismu utápěla v násilí. Jenom válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 si vyžádala na 100 tisíc mrtvých.
Mladić byl zatčen v roce 2011 po 16 letech na útěku a v roce 2021 byl po devítiletém procesu v Haagu definitivně odsouzen k doživotnímu vězení. Byl shledán vinným z genocidy za svou roli v masakru ve Srebrenici v červenci 1995. Nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války si vyžádal životy přibližně 8000 muslimských mužů a chlapců. Mladić byl usvědčen také z pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů, terorizování civilistů během obléhání Sarajeva a braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí během bombardovací kampaně NATO v roce 1995.
Navzdory těmto trestům zůstává pro mnohé Srby hrdinou, zejména v Republice srbské, kde se po jeho smrti konala pietní shromáždění.
Ratko MladićMladić ztělesňoval vojenskou tvář nechvalně proslulého tria – spolu s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem a někdejším vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem – v době, kdy se bývalá Jugoslávie po pádu komunismu utápěla v násilí. „Bosenský řezník“ je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně. Ta si vyžádala kolem 100 tisíc lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů. V roce 2011 byl Mladić po šestnácti letech na útěku zatčen a v roce 2021 definitivně odsouzen k doživotnímu vězení. Byl shledán vinným z genocidy za svou roli v masakru ve Srebrenici v červenci 1995. Nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války si vyžádal životy přibližně 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Mladić byl usvědčen také z pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů, terorizování civilistů během obléhání Sarajeva a braní příslušníků mírových sil OSN jako rukojmí během bombardovací kampaně NATO v roce 1995. |




















