V Bruselu se v úterý uskutečnil další pokus o urovnání letitého konfliktu mezi Srbskem a Kosovem. Srbsko odmítá uznat nezávislost své bývalé provincie, která se odtrhla v roce 2008. To komplikuje nejenom sousedství obou států, protože si například vzájemně neuznávají dokumenty. Stojí i v cestě jejich případným ambicím na členství v Evropské unii.
Kvůli tomu se včera v Bruselu sešli srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Albin Kurti. Šlo o jejich druhou schůzku od klíčové dohody o normalizaci vztahů z letošního února. Minulé týdny nicméně ukázaly, že její naplnění bude obtížné.
Jako nejspornější se ukázalo být budoucí postavení kosovských obcí s většinově srbským obyvatelstvem. Srbská a kosovská strana se již v roce 2013 dohodly na vzniku Sdružení srbských obcí, které mělo zaručovat jejich samosprávu.
Donbas jako Kosovo. Srbský prezident Vučič je pro celistvou Ukrajinu |
Kosovská strana ho ovšem nikdy neuvedla do praxe kvůli obavám, že srbské obce by byly pod přímým vlivem Bělehradu. Problém se týká 100 tisíc až 120 tisíc Srbů, kteří žijí na území dvoumilionového Kosova. Nejvíce jich je na severu země.
„V konečném důsledku bychom měli mít k dispozici status, který by byl přijatelný pro obě strany, Kosovo i Srbsko,“ uvedl před úterním jednáním slovenský diplomat Miroslav Lajčák, zvláštní představitel Evropské unie pro dialog mezi Srbskem a Kosovem.
Setkání Vučiče s Kurtim ovšem předcházely vzájemné slovní přestřelky srbských a kosovských politiků. Například Srbský prezident označil kosovského premiéra v narážce na území obsazená během druhé světové války německými nacisty za „okupačního gauleitera“. Kurtiho cíl je prý „vyhnat Srby za každou cenu ze severního Kosova“.
Šéfka kosovské diplomacie Donika Gërvallaová-Schwarzová následně připomněla, že jak Vučić, tak i šéf srbské diplomacie Ivica Dačić byli v devadesátých letech během válek doprovázejících rozpad tehdejší Jugoslávie blízkými spolupracovníky „balkánského řezníka“ Slobodana Miloševiče, jenž byl tehdy prezidentem Jugoslávie a později Srbska.
Vzájemné uznání ne, respektování ano
Ještě před několika týdny se přitom zdálo, že dohoda mezi Bělehradem a Prištinou je na dosah. Tehdy se Vučić a Kurti dohodli na několika krocích, které by sice neznamenaly vzájemné uznání, mohly se však stát předpokladem pro normalizaci vztahů a cestou k tomu, aby vláda v Bělehradě již neblokovala úsilí Kosova o vstup do mezinárodních organizací. Výměnou za to se vláda v Prištině zavázala lépe chránit příslušníky srbské menšiny a posílit samosprávu jejich obcí.
Rozpůlit Kosovo je nesmysl. Mumraj na hranici připomněl, jak složitý je konflikt na Balkáně |
Přitom ale před několika týdny kosovští Srbové bojkotovali komunální volby v severní části Kosova, kde mají většinu. Nové volby tam musely být vyhlášeny poté, co původní srbští zastupitelé složili loni na podzim své mandáty, tehdy kvůli sporu o registrační značky aut.
Vláda v Prištině ovšem nechtěla hlasování posunout až na dobu, kdy by už byly schváleny stanovy Sdružení srbských obcí. Odpověď Bělehradu následovala okamžitě – minulý týden jeho zástupci zablokovali přijetí Kosova do Rady Evropy.
Napětí mezi Srbskem a Kosovem opět kulminovalo během loňského roku v souvislosti se sporem o zavedení jednotných registračních značek na území celého Kosova včetně obcí s většinově srbským obyvatelstvem.
Došlo k blokádě silnic, později opouštěli zaměstnanci z řad místních Srbů demonstrativně kosovské úřady včetně policie. Na silnicích začaly vznikat barikády. Situace se uvolnila teprve poté, co kosovská vláda oznámila, že s vymáháním pokut kvůli poznávacím značkám počká.
