Kosovo nakonec připustí stranu srbské menšiny k parlamentním volbám

Autor: ,
  23:00
Kosovo nakonec připustí hlavní stranu srbské menšiny k parlamentním volbám, které budou 9. února. Apelační orgán zvrátil rozhodnutí ústřední volební komise, která účast strany Srbská kandidátka neschválila kvůli údajným nacionalistickým výrokům jejího předsedy. Krok vyvolal rozhořčení Bělehradu a měl potenciál zhoršit již tak napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem.

Referendum o odvolání starostů z řad etnických Albánců na severu Kosova selhalo poté, co se kvůli srbskému bojkotu hlasování zúčastnilo pouhých 253 voličů. (21. dubna 2024) | foto: AP

Pro vyřazení Srbské kandidátky (SL) z voleb se v pondělí vyslovili dva členové volební komise za vládnoucí hnutí Sebeurčení s tím, že strana neuznává nezávislost Kosova. Jeden z nich uvedl, že šéf strany Zlatan Elek během prezentace kandidátní listiny provolával „Ať žije Srbsko“ a Kosovo zmiňoval pouze jako Kosovo a Metochii, tedy oficiálním označením Srbska pro jeho bývalou jižní provincii, a nikoliv jako Republiku Kosovo.

SL se proti rozhodnutí odvolala k orgánu PZAP, který se zabývá volebními stížnostmi. Apelační úřad dnes v prohlášení uvedl, že stížnost strany kosovských Srbů považuje za odůvodněnou a rozhodnutí z 23. prosince zrušil. Současně ústřední volební komisi nařídil, aby volební registraci SL provedla.

SL začátkem prosince oznámila, že ve volbách 9. února míní kandidovat. Učinila tak poté, co její představitelé od listopadu 2022 vedli bojkot veškerých politických i jiných procesů v Kosovu.

Nepřipuštění SL k volbám kritizoval srbský prezident Aleksandar Vučić, který ho označil za pokus vlády premiéra Albina Kurtiho „odstranit jediného politického protivníka“ a „vyhubit srbský národ“ v Kosovu.

Únorové parlamentní volby budou klíčovou zkouškou pro vládu premiéra Albina Kurtiho, jehož Sebeurčení - hnutí spojující ekonomicky levicovou rétoriku s vyhraněným albánským nacionalismem - zvítězilo v roce 2021 se ziskem více než 50 procent hlasů. SL tehdy získala všech deset ze 120 poslaneckých mandátů, které jsou vyhrazené srbské menšině.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety Severoatlantické aliance ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka.

Etničtí Srbové, jejichž počet se v Kosovu odhaduje na několik desítek tisíc, tvoří většinu ve čtyřech okresech na severu země. Kurtiho vláda se tam řadou opatření snaží prosadit kosovské zákony a omezit vliv Bělehradu, což opakovaně vedlo k násilným střetům a roztržkám se Srbskem.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.