Na summitu, který hostil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jehož se zúčastnili představitelé 12 zemí jihovýchodní Evropy, Vučić uvedl, že Srbsko by mohlo Kyjevu pomoci s obnovou válkou zničených regionů Ukrajiny.
Srbský prezident, známý proruskými názory, v projevu ujistil, že Srbsko zůstane věrné mezinárodnímu právu a Chartě OSN a bude nadále podporovat územní celistvost Ukrajiny, uvedl portál Ukrajinska pravda. „Dokážu si představit, že Ukrajinci už mají po krk slov o podpoře a pomoci,“ řekl. Dodal, že Srbsko by chtělo pomoci více prakticky, při obnově „jednoho či dvou měst či regionu“.
Vučičovo jméno se – na rozdíl od nového rumunského prezidenta či moldavské prezidentky a šéfů bulharské, chorvatské a řecké vlády – neobjevilo pod prohlášením ze summitu, odsuzujícím „brutální agresi Ruska proti Ukrajině“, požadujícím stažení ruských sil z ukrajinského území a slibujícím podporu Ukrajině, „dokud bude zapotřebí“, upozornila agentura AFP.
Srbský prezident, který se snaží balancovat mezi Ruskem a Západem, podle Reuters vysvětlil, že jeho rozhodnutí nepodepsat prohlášení odráží snahu Bělehradu udržet dobré vztahy jak s Kyjevem, tak Moskvou. „Ochranou našich (srbských) zájmů částečně chráním ruské i ukrajinské zájmy,“ řekl srbským novinářům.
Srbská prezidentská kancelář avizovala, že Vučičova návštěva Ukrajiny bude jednodenní. Prezident, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, se v květnu zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě.
Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unii, o jejíž členství se tato balkánská země uchází. V rusko-ukrajinské válce se označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině. Vučić se také nejméně třikrát setkal se Zelenským.
Ochlazení rusko-srbských vztahů?
Ruská rozvědka SVR koncem května obvinila Bělehrad z „rány do zad“ Rusku jako tradičnímu spojenci, jelikož srbské zbrojovky dodávají munici ukrajinské armádě za pomoci prostředníků v podobě členských států NATO, především Česka.
Stanice N1 hodnotí návštěvu Ukrajiny jako Vučičův vzkaz Západu, že Srbsko si drží odstup od ruské linie. Vučić se 9. května sice zúčastnil vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí, na rozdíl od předchozích let, kdy seděl v blízkosti prezidenta Vladimira Putina, letos dostal místo v posledních řadách. Analytici to označovali za znamení možného ochlazení rusko-srbských vztahů či alespoň snížení významu, který Moskva momentálně Bělehradu přikládá. N1 rovněž připomíná varování, které EU adresovala všem evropským politikům, kteří se moskevské přehlídky hodlali zúčastnit.
Bělehrad uznává Ukrajinu v jejích hranicích z roku 1991 včetně poloostrova Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Kyjev naopak odmítl uznat nezávislost Kosova, které Srbsko nadále považuje za svou jižní provincii.
Jediným srbským prezidentem, který navštívil Ukrajinu, byl v roce 2011 Boris Tadić. Předchozí ukrajinský prezident Petro Porošenko navštívil Srbsko v roce 2018.
Hostitel summitu podle ukrajinských médií varoval, že Rusko se chce zmocnit Oděsy ve snaze dostat se až k hranicím s Moldavskem a Rumunskem. Putina může přimět k ukončení války jedině vojenská podpora Ukrajiny a zesílení sankcí, prohlásil ukrajinský prezident.
