Volby se konaly znovu, protože při jejich původním termínu loni v prosinci přicházely zprávy o mnoha nesrovnalostech a opozice obviňovala Vučičovy spojence, že volby zmanipulovali. SNS tato obvinění odmítala.
Nové volby se konají především proto, že nebyla schopna sestavit na radnicích většinové koalice. Kromě Bělehradu se rozhodovalo i o obsazení radnic v dalších dvou velkých srbských městech, Novém Sadu na severu země a Niši na jihu.
Opozice Vučiče dlouhodobě obviňuje, že zemi odvádí z cesty do EU a místo toho prohlubuje vztahy s Ruskem a Čínou. Nicméně široká opoziční aliance, která loni svolávala velké protivládní protesty, se rozštěpila a část se rozhodla volby bojkotovat. Tím se mezi srbskými voliči prohloubila apatie.
Podle projekcí nevládní organizace CeSID a agentury IPSOS, získala v Bělehradě koalice vedená SNS zhruba 53 procent hlasů, zatímco opoziční pravostředové uskupení Kreni-Promeni 17 procent a levicově zelené hnutí Volím Bělehrad (Biram Beograd) 12 procent.
Prezident Vučić, který je ústředním hybatelem politického života v Srbsku, vyhlásil vítězství a uvedl, že jeho strana bude mít na bělehradské radnici, která má 110 křesel, většinu. „Je to (...) neuvěřitelné vítězství,“ citovala jej agentura Reuters.
Manojlović uvedl, že jeho uskupení výsledky neuzná. „Byly to nejnespravedlivější volby v historii,“ řekl svým příznivcům.
V Bělehradě žije přibližně pětina z 6,7 milionu obyvatel Srbska a funkce starosty je považována za čtvrtou nejdůležitější v zemi, hned po prezidentovi, premiérovi a předsedovi parlamentu. Komunální volby se konaly také v 88 ze 145 srbských okresů.
