„Budeme to umět do pěti, maximálně deseti let,“ prohlásil tento týden vedoucí laboratoře Institutu nejvyšší nervové činnosti a neurofyziologie Ruské akademie věd Pavel Balaban, jeden z největších ruských expertů na paměťové mechanismy a efektivní způsoby učení. Prý se mu podařilo zcela rozkrýt mechanismy zapomínání a zároveň ví, jak selektivně opravovat paměť. Objev publikoval ve vědeckých časopisech včetně Frontiers in Cellular Neuroscience.
Rusové jsou přesvědčeni, že překonali podobný výzkum Marka Eisenberga z Weizmannova institutu věd, který už před 14 lety lety v časopise Science zveřejnil výsledky svých experimentů na krysách a rybách. Tehdy vědci slibovali „zázračné pilulky zapomnění“ do několika let.
Do identického výzkumu se poté s vervou vrhli Rusové. A Balaban nyní zveřejňuje nové poznatky – proces selektivního vymazávání paměti je závislý na dokonalém zmapování emocí člověka.
„Pokud zážitek, a to jakýkoliv, provází silná emoce, určitě si ho dokonale zapamatujete,“ vysvětluje Balaban, proč nezáleží ani tak na síle zážitku, jako na síle pocitu. A tak se může stát pro někoho významnější chvíle, kdy dostal první dřevěnou hračku, než nástup do školy, který si jako traumatický pamatují zase rodiče.
Američtí vědci už dávno našli způsob, jak zvíře či člověka zbavit paměti. „To je úplně prostinké,“ tvrdí Balaban. Ovšem se vzpomínkami špatnými se často smažou i ty velkolepé. „Pokud chceme vybrat pouze některé, museli jsme se naučit jednu obtížnou věc – adresně zasahovat a upravovat jednu miliontinu neuronu,“ popisuje vědec.
Rusům významně pomohlo ještě jedno zjištění amerických kolegů. V roce 2012 neurofyziologové z Massachusettského technologického institutu odhalili zvláštní neurony – engramy –, které se projevily jako skutečná centra paměti. Díky tomu se jim povedlo nejdříve s pomocí laseru vymazat konkrétní vzpomínku u myši a poté ji obnovit!
Právě tento experiment ruskému týmu Pavla Balabana otevřel cestu k poznání, jak dlouhodobé vzpomínky souvisejí s emotivními zážitky. Pomohl jim k tomu mimo jiné obyčejný hlemýžď. Když mu dodali hormon štěstí serotonin, lépe si pamatoval zážitky spojené s bolestí. Pochopení těchto mechanismů je přímou cestou k „čištění“ paměti člověka.
Rusové v USA
Rusové nejednou úspěšně „navázali“ na výzkumy Američanů a dotáhli je do zdárného konce. Často i díky tlaku sovětského vedení, které bylo posedlé soutěžením se Západem. Řada objevů byla učiněna v gulazích nebo uzavřených městech na Sibiři.
Rusové ale byli úspěšní i mimo ostnatý drát. Například v emigraci. První funkční videomagnetofon vyvinula americká firma Ampex, kterou v roce 1944 založil rodák z Kazaně Alexandr Ponjatov. Další ruský emigrant Vladimir Zvorkin stojí za vynálezem barevné televize i přístrojů nočního vidění.
Rusové mají na svém kontě i jednu z nejpopulárnějších počítačových her Tetris. Vymyslel ji ruský akademik Alexej Pažitnov. Ruský fyzik Boris Jakobi stojí za vynálezem galvanoplastiky, průkopníkem elektroaut byl už koncem 19. století inženýr Ippolit Romanov, který sestavil funkční elektromobil. Jeho kolega Igor Sikorskij zase v roce 1942 sestrojil první vrtulník. Magický hudební nástroj theremin je rovněž dílem ruského vynálezce – Lva Těrmana. Obdivoval ho i milovník hudby Vladimir Lenin.
