V Petrohradu úřady akci nepovolily, ale policie podle Radia Svoboda zatkla jen několik z asi 1500 demonstrantů, kteří prošli centrem druhého největšího ruského města s plakáty "Ne válce" a "Ukrajino, odpusť". V Novosibirsku policie nepovolenou demonstraci rovnou rozehnala.
Odpůrci protiválečného pochodu trhají Ukrajinskou vlajku.
Ani v Tomsku úřady demonstraci nepovolily, a tak se na hlavním náměstí střídali jednotliví aktivisté s protiválečnými transparenty. Protesty osamocených jednotlivců totiž nevyžadují úřední schválení.
Opozičního aktivistu Arťoma Kosareckého, který osaměle demonstroval v Barnaulu, ale přepadli neznámí pachatelé a sebrali mu plakát "Sibiř proti válce". Následně demonstranta podle serveru OVD-Info, sledujícího policejní přehmaty, zatkli strážníci, ale propustili jej zase na svobodu po sepsání protokolu.
Na moskevském pochodu organizátoři čekali až 50 000 lidí, média spíše jen tisíce. "Pochod míru je pochod kolaborantů s fašisty!" skandovala ještě před akcí skupinka odpůrců demonstrujících, než ji varovala policie. Na plánované trase pochodu se objevily nápisy vyjadřující podporu proruským separatistům válčícím na východu Ukrajiny a odsuzující "kyjevskou juntu".
ČTĚTE TAKÉ: |
Policisté kontrolující demonstranty před propuštěním do pochodu prý zabavují plakáty a transparenty s politickými hesly proti Putinově režimu.
Mírové pochody žádají ruské vedení, aby stáhlo ruské vojáky z Ukrajiny, ukončilo podporu separatistům, skoncovalo s dezinformační kampaní ve státních televizích a přestalo pronásledovat občany odsuzující agresi proti sousednímu státu a anexi Krymu, a také zrušilo zákazy dovozu západního zboží, které vyvolaly prudký růst cen, uvedl server newsru.com.
Předchozí "pochod míru" se v Moskvě odehrál bez jakýchkoliv incidentů v polovině března. Policie tehdy odhadla počet účastníků na tři tisícovky, pořadatelé na 50 000 až 70 000, zatímco podle novinářů se sešlo několik tisíc demonstrantů, a to včetně frontmana populární rockové kapely Mašina vremeni Andreje Makareviče. Ten vzápětí začal mít potíže.
Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina po anexi Krymu dosáhla rekordní výše 84 procent.
