„Stáli jsme tam a brečeli - natáčeli jsme a slzy nám tekly po tvářích,“ svěřil se fotograf Paul Nicklen serveru National Geograpic. Když se svým týmem ochranářů přírody ze skupiny Sea Legacy (Dědictví moře) Nicklen přijel na arktický Baffinův ostrov koncem léta, narazili na něco, co Nicklena prý stále straší.
Minutové video ukazuje ledního medvěda, jehož život zcela viditelně visí na vlásku. Nemohoucně za sebou táhne zadní packy. Jeho kostnaté tělo pokrývá nezdravá, vypelichaná srst. Z posledních sil hledá potravu, přičemž nejblíže k úspěchu se dostane, když najde popelnice, které za sebou zanechali inuitští rybáři. Když ani tehdy neuspěje, rezignovaně si lehne na zem. Podle Nicklena, který se problematice ohrožení ledních medvědů věnuje dlouhodobě, přitom nejde o starého jedince.
Záchrana nebyla možná
Poté, co video zveřejnil, byl Nicklen okamžitě bombardován dotazy, proč nezakročil a medvěda se nepokusil zachránit. „Samozřejmě, že mě to napadlo,“ komentoval fotograf. Prý s sebou však za prvé neměl uspávací pušku ani dostatek potravy - a za druhé by prý pouze prodloužil medvědovo trápení. Krmení divokých ledních medvědů je navíc v Kanadě protizákonné.
Nicklen ale prý zároveň nechtěl, aby medvědova smrt přišla vniveč. „Když vědci říkají, že medvědům hrozí vyhynutí, chci, aby si lidé uvědomili, že to vypadá takhle. Umřou hlady.“ řekl Nicklen. Doufá, že právě bolestná realita medvědova utrpení vytrhne lidi z apatie. „Takhle vypadá umírání hlady. Svalová atrofie. Žádná energie. Je to pomalá, bolestná smrt,“ napsal na Instagramu, kde video sdílel.
Tím, že sdílel jeho utrpení, chce Nicklen vykreslit komplexnější příběh. Tím je realita změny klimatu, která s sebou již v současnosti přináší řadu následků pro divoká zvířata zejména v oblasti Arktidy. Primárním zdrojem potravy pro lední medvědy jsou totiž tuleni - obrovské shluky jich typicky nacházeli na ledových krách, kde je v chladných měsících lovili. Následně se často stalo, že v letních měsících, kdy led nebyl dostatečně pevný, trávili měsíce bez potravy - tuková zásoba z lovu jim však stačila.
Problém globálního oteplování
Půltunoví medvědi potřebují, aby poblíž pevniny byl led dost pevný a stabilní na to, aby je při lovu tuleňů udržel. Se zkracováním měsíců tuhých zim a nestabilním ledovým povrchem se tak rapidně prodlužuje doba, během které medvědi nemají přístup k potravě. Arktida se přitom podle expertů ohřívá pořád - a to jako první, nejvíce a nejrychleji. Podle klimatických modelů hrozí, že již v roce 2040 bude možné otevřeným mořem doplout přímo na Severní pól.
„Prostá pravda je, že když se Země bude dále ohřívat, ztratíme medvědy - a celé ekosystémy,“ tvrdí Nicklen. Data z loňského roku ukazují, že mezi lety 1979 a 2014 počet ledních medvědů v arktických regionech klesl o 19 procent, a rychlost jejich úbytku bude zřejmě jen akcelerovat.
Lední medvědi jsou považováni za maskota hrozby změny klimatu, zároveň však za „kanárka v dolu“ - tedy vůbec první varovný signál. Vědecký časopis Biosciences se s ohledem na to zaměřil právě na to zaměřil na nebezpečí diskreditace zjištění odborníků na klima - a podle této studie jsou ti, co globální oteplování popírají, schopni minimalizovat hrozby změny klimatu právě tím, že nevěří v hrozbu, které lední medvědi čelí.
