29. ledna 2018 16:24, aktualizováno  17:10 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Starší generace doufala ve sjednocení. Mladí Jihokorejci ale proti KLDR začínají brojit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Zástupci KLDR přichází na jednání. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zástupci KLDR přichází na jednání. | foto: ČTK

SOUL Mladí Jihokorejci začínají odmítat ideu opětovného sjednocení se Severní Koreou, v níž doufali jejich rodiče. Zatímco donedávna lidé v Jižní Koreji vnímali obyvatele KLDR jako příslušníky svého národa, nyní vidí zemi jako brutální diktaturu. Někteří dokonce podepisují petice proti společnému hokejovému týmu obou zemí na olympiádě v Pchjongčangu.

Když se v roce 1988 naposled konaly olympijské hry v Jižní Koreji, její severní sousedé nejenže odmítli účast, ale dokonce několik měsíců před začátkem her zaútočili na jihokorejské letadlo. Přesto tehdy Jižní Korea vyjádřila naději, že se se severem jednoho dne spojí a znovu vytvoří jednotný národ.

Letos naopak Severní Korea s jihem nevídaně spolupracuje. Vznikl dokonce společný ženský tým ledního hokeje. Jihokorejci, obzvlášť mladší ročníky, ale z této kooperace příliš nadšení nejsou.

Nedávné výzkumy zaznamenaly výraznou změnu v názorech obyvatel Jižní Koreje. Dřív považovali opětovné spojení národů za jeden ze svých cílů, dnešní mladá generace ale přestává mít zájem o propojení své vyspělé demokratické země s neprosperující Severní Koreou, kde dosud panuje totalitní režim. Upozornil na to americký server New York Times

„Osobně bych sjednocení zemí neuvítal, protože by pro nás představovalo zátěž. Museli bychom pomáhat s budováním severokorejské ekonomiky,“ myslí si dvaadvacetiletý student Park Min-cheol.

Pro mladé je Severní Korea úhlavní nepřítel

Mladí Jihokorejci chtějí zaměřit pozornost spíše na problémy své vlastní země, například nezaměstnanost či snahu o udržení dosavadní kvality života. Někteří z nich si všímají příkladu náročného a finančně nákladného sjednocení Německa v roce 1990. Ekonomická propast mezi korejskými státy je přitom výrazně větší než ta, která zela mezi západním a východním Německem.

Průzkum, který vloni zorganizoval státní Korejský institut pro národní sjednocení v Soulu, zjistil, že počet lidí ve věkovém rozmezí od dvaceti do třiceti let, kteří jsou proti sjednocení států, výrazně převyšuje počet jeho podporovatelů. Konkrétní čísla uvádějí 71,2 % mladých proti sjednocení. Celkově se v Jižní Koreji vyslovuje pro opětovné spojení národů 57,8 % lidí, před čtyřmi lety to bylo o víc než deset procent více.

„Polovina mužů-dvacátníků vidí v Severní Koreji úhlavního nepřítele,“ vysvětluje Kim Ji-yoon z Asanského institutu pro politická studia v Soulu. „Pro mladé Jihokorejce je Severní Korea něčím, s čím nechtějí mít nic společného,“ myslí si. Podle odborníků se mladí muži v tomto ohledu obzvlášť radikalizují po absolvování povinné vojenské služby.

Petice proti společnému týmu

Zjevný skepticismus se projevil i letos v lednu, když Jižní a Severní Korea vedly rozepři týkající se severokorejských jaderných zbraní a zároveň sestavily společný ženský hokejový tým pro olympijské hry v Pchjongčangu. Domluvily se také, že budou společně pochodovat na zahajovacím ceremoniálu. V minulosti, například když zástupci obou zemí v roce 2000 pochodovali společně na olympiádě v australském Sydney, podobná gesta vyvolávala vlny pozitivních emocí namířených k myšlence sjednocení. Jihokorejský prezident Moon Jae-in doufal, že tomu tak bude i v tomto případě.

Místo toho se ukázalo, že téměř tři čtvrtiny Jihokorejců společný tým nijak nenadchl. Petici proti němu podepsalo víc než 54 tisíc lidí. Mnohé z nich pobouřilo, že některé jihokorejské hokejistky musely uvolnit své pozice v týmu pro hráčky ze Severní Koreje.

„Překvapilo mě to,“ uvedl jihokorejský ministr zahraničí Kim Sung-hwan. Zdá se mu, že mladí lidé vnímají Severokorejce jako cizince, jenž se mezi ně vkradli.

V pondělí naopak zareagovala nepřátelsky KLDR. Zrušila společné kulturní vystoupení, které se mělo konat 4. února. Důvodem bylo podle Pchjongjangu podněcování „urážlivých“ pocitů veřejnosti vůči Severní Koree. O jaké vystoupení se konkrétně mělo jednat zatím není známo.

Mladí s prezidentem Moonem jinak souhlasí

Podobné postoje se očekávaly od konzervativců, kteří jsou ke snahám o sjednocení dlouhodobě podezíraví. Mladí Jihokorejci jsou ale orientovaní spíše progresivně a názory prezidenta Moona jinak sdílí.

Podle analytiků stále provokativnější jaderné a raketové testy zhoršily názor Jikohorejců na Severní Koreu a jejího vůdce Kim Čong Una. Poprava Kimova strýce a bratra navíc umocnily obrázek země jako brutální diktatury.

„Víme, že tento náhlý obrat v náladách Jihokorejců může být pro lidi matoucí, obzvlášť když uvážíme, jak nejasné názory měli na severokorejské raketové testy ještě před měsícem,“ uvedl Yoon Young-chan, mluvčí prezidenta Moona. „Ale olympiáda v Pchjongčangu by snad mohla být vodítkem k uvolnění napětí a počátkům míru na Korejském poloostrově.“

Starší generace doufala ve sjednocení

Analytici tvrdí, že hlavním bodem zlomu byl útok Severokorejců na jihokorejskou námořní loď v roce 2010, při němž zahynulo 46 námořníků. V témže roce vypustila Severní Korea raketu na jeden z jihokorejských ostrovů, kde zabila čtyři lidi včetně dvou civilistů. Tyto události měly zásadní vliv na postoje mladých Jihokorejců.

Klíčové postavy kolem prezidenta Moona a vládnoucí jihokorejské strany jsou naproti tomu padesátníci, kteří studovali v osmdesátých letech. V té době se na univerzitách hojně vyskytovaly protiamerické nálady, částečně způsobené odporem k rozdělení Korejského poloostrova po druhé světové válce. Progresivní jedinci tehdy věřili v proces sjednocení postavený na ekonomických a sociálních výměnách mezi zeměmi. Dnes Jihokorejci této generace vidí jaderné programy v Severní Koreji jako zoufalý pokus ochránit se před Spojenými státy a také před samotnou Jižní Koreou, s níž jsou Severokorejci technicky stále ve válce.

Lidovky.cz
  • 6Diskuse




Najdete na Lidovky.cz