Nadcházející summit NATO ve Varšavě by měl podle něj definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni jako je například vzdušný prostor, moře či země.
„Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi,“ řekl Stoltenberg novinářům. Posuzování kyberprostoru jako standardního operačního prostředí tak podle něj umožní lepší ochranu aliančních misí a operací.
Stoltenberg to shodou okolností uvedl v den, kdy vyšlo najevo, že ruští počítačoví špioni pronikli do počítačové sítě vedení americké Demokratické strany a získali přístup k jejím informacím o republikánském kandidátovi Donaldu Trumpovi.
Kybernetický útok může být důvodem ke kolektivní odpovědi celé Severoatlantické aliance, neboť jej členské země pokládají za něco, co může způsobit výrazné a nebezpečné škody. „Zároveň je ale důležité pochopit, že kybernetický útok není něco, co by článek pět (o kolektivní obraně aliance) spouštělo vždy,“ upozornil Stoltenberg.
Reakce NATO by podle něj měla být obranná, je proto důležité, aby si aliance vytvořila potřebné schopnosti reagovat. Základem přitom bude už jen přesná identifikace útočníka, připomněl generální tajemník NATO.
Stoltenberg - také v reakci na informace o ruském postupu vůči Trumpově kampani - poznamenal, že NATO svým rozhodnutím nemíří na žádného konkrétního protivníka. „Musíme být schopni reagovat na útok z každého směru. Nebudu jmenovat nikoho konkrétního,“ poznamenal s tím, že aliance posílí své schopnosti chránit před počítačovými útoky nejen sítě a počítače na velitelstvích, ale také jednotky přímo v operacích a spojence, kteří by mohli být ohroženi.
Kybernetické útoky jsou podle Stoltenberga významnou součástí takzvaného hybridního ohrožení, při jejichž zvládání chce NATO úzce spolupracovat s Evropskou unií.
Robustní vícenárodní prapor
Severoatlantická aliance rozmístí v každé ze tří zemí Pobaltí - tedy v Estonsku, Lotyšsku a Litvě - a také v Polsku na rotačním základě jeden „robustní vícenárodní prapor“. Aliance tak podle Stoltenberga posiluje svou obranu a schopnost odstrašení případného útočníka. Své schopnosti NATO zvyšuje také v oblasti Černého moře.
Stoltenberg připomněl, že celkem čtyři prapory, každý čítající okolo tisícovky vojáků, jsou jen částí širší alianční odpovědi na současné složitější bezpečnostní prostředí.
Základem každé z jednotek, které podle Stoltenberga budou plně bojeschopné a pod aliančním vedením, budou síly některé z členské země, doplněné menšími příspěvky jiných států. Základem by tak měly být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
