Prezidentčina formace Fronta pro vítězství po hlasování o polovině poslanců dolní komory a třetině senátorů nebude mít dostatek hlasů na to, aby prosadila změnu ústavy. Ta by přitom byla nutná, pokud by Kirchnerová chtěla za dva roky potřetí kandidovat v prezidentských volbách, což zatím zákon neumožňuje. Komentátoři proto o nedělních volbách hovoří jako o konci desetileté éry kirchnerismu: v Argentině totiž od roku 2003 vládl manžel současné prezidentky Néstor Kirchner, jeho žena ho pak v úřadě nahradila v roce 2007.
Ačkoli Fronta pro vítězství nezíská v parlamentu ústavní většinu, je stále s přehledem nejsilnější stranou v Argentině. Po sečtení 72 procent odevzdaných hlasů získala podporu 33 procent voličů. V posledních prezidentských volbách v roce 2011 vyhrála Kirchnerová se ziskem 54 procent hlasů.
Porážka v hlavním městě
Levicová Fronta pro vítězství ale utrpěla porážku ve čtyřech nejlidnatějších provinciích a také v metropoli Buenos Aires. V hlavním městě zvítězil opoziční lídr Sergio Massa, který porazil prezidentčina kandidáta Martina Insaurraldeho o dvanáct procentních bodů. Právě o Massovi se hovoří jako o možném kandidátovi při volbách prezidenta v roce 2015.
Šedesátiletá Kirchnerová se předvolební kampaně ani voleb samotných nezúčastnila kvůli zdravotním problémům. Začátkem října podstoupila operaci hematomu na mozku a nyní se z ní zotavuje.
Argentinská prezidentka, jejíž politiku charakterizují výrazné státní zásahy do ekonomiky včetně zestátňování klíčových podniků a soukromého penzijního systému či obchodní protekcionismus, byla léta velmi populární. V poslední době ale čelí kritice a letos se musela postavit i masovým demonstracím.
Volební účast se pohybovala kolem 77 procent, sdělilo ministerstvo vnitra. Celkem v Argentině mohlo přijít hlasovat 30,5 milionu lidí a vůbec poprvé v historii země mohli hlasovat i Argentinci ve věku 16 a 17 let. Levicová vláda podle místních analytiků prosadila v parlamentu hlasovací právo od 16 let s cílem získat pomocí mladých více hlasů.
