Kromě jmenování Turčynova výkonem prezidentské funkce, sesadil parlament z postu ministra zahraničí Leonida Kožaru, který údajně uprchl z Ukrajiny spolu s veškerou finanční dokumentací svého rezortu. Proti jeho setrvání ve funkci dnes v petici protestovalo víc než sto ministerských úředníků včetně několika desítek velvyslanců. ¨
Hlasování o budoucí vládě bude záviset na poměru sil v parlamentu, který se rychle mění. V neděli bylo ve sněmovně přítomno 315 ze 450 zvolených poslanců, z nichž se k Janukovyčově Straně regionů hlásí zhruba jen 130.
Strana regionů: Janukovyč nese odpovědnost za ukrajinskou tragédii
Vedení ukrajinské Strany regionů, ještě nedávno nejmocnější politické síly země, se v neděli veřejně distancovalo od svého čestného předsedy Viktora Janukovyče. Obvinilo sesazeného prezidenta a jeho "bezprostřední okolí" z odpovědnosti za desítky lidských obětí, které si v uplynulém týdnu vyžádaly střety mezi demonstranty a policií v Kyjevě.
Janukovyč, který se po sobotním marném pokusu o útěk skrývá na neznámém místě, podle prohlášení strany nese "veškerou odpovědnost" za ukrajinskou tragédii. "Ukrajinci jsou obelháni a okradeni. Ani to ale není nic ve srovnání s hořem, které prožívají desítky ukrajinských rodin. Ukrajina byla zrazena, lid poštvali proti sobě," uvádí se v dokumentu, o němž informovala agentura Interfax-Ukrajina.
V parlamentu podle nedělních sdělení jeho organizačního výboru opustilo poslaneckou frakci Strany regionů už 72 zastupitelů a každým dnem přibývají další. O novém lídrovi strany se údajně nyní radí ukrajinští oligarchové.
Pryč s jazykovým zákonem
Další novinkou odsouhlasenou během neděle se stalo zrušení Janukovyčova jazykového zákona, který je dle parlamentu neústavní. Jazykový zákon z roku 2012 povoloval užívání druhého jazyka v regionech, kde žije víc než desetiprocentní národnostní menšina. Krok může vyvolat protesty v ruskojazyčných regionech na jihu a východě Ukrajiny, ale i v západoukrajinských oblastech se silnou maďarskou menšinou. Jeden z iniciátorů dnešního rozhodnutí Oleh Ťahnybok, šéf nacionalistického hnutí Svoboda, v rozpravě příslušníkům ukrajinských menšin slíbil, že sněmovna co nejdříve odhlasuje zákon nový.
Zrušený zákon, který silně podporoval prezident Viktor Janukovyč, vstoupil v platnost předloni v srpnu navzdory silným protestům tehdejší opozice. Na jeho základě vyhlásilo čtrnáct ruskojazyčných oblastí a měst na jihu a východě země ruštinu za druhý "regionální" jazyk. V části Zakarpatské oblasti byla druhým jazykem vyhlášena maďarština, v několika obcích i rumunština.
Tymošenková: nejdřív navštívím matku, politika počká
Vůdkyně ukrajinské opozice Julija Tymošenková stráví příštích několik dnů v rodném Dněpropetrovsku a politice se věnovat nebude. Oznámila to dnes její tisková služba. Expremiérka a možná budoucí předsedkyně ukrajinské vlády chce především navštívit svou matku, kterou kvůli internaci v Charkově dva a půl roku neviděla.
KDO MŮŽE ZAMÍCHAT S BUDOUCNOSTÍ UKRAJINY?
Symbol "oranžové revoluce" z roku 2004. Tymošenková figurovala v čele Ukrajiny jako premiérka v roce 2005 a v letech 2007 - 2009. V roce 20011 byla odsouzena k sedmiletému trestu odnětí svobody za zneužití svého úřadu. V sobotu ji osvobodili, učinila emotivní proslov na Majdanu. V neděli uvedla, že se nebude ucházet o post předsedkyně ukrajinské vlády.
"Doktor Železná pěst", bývalý přeborník v těžké váze, který se rozhodl kandidovat na post prezidenta. Lídr opoziční strany UDAR. Demonstrantům sdělil, že byl během nepokojů ochoten "bojovat" a "čelit kulkám", jak uvedl list The Independent.
Člen opoziční strany Vlast, spisovatel a spojenec Tymošenkové. V neděli mu parlament udělil prezidentské pravomoce.
Bývalý šéf Charkova zatčený za nelegální převod pozemků v roce 2012. Spojenec Tymošenkové zvolený do parlamentu v roce 2012. V sobotu jej jmenovali prozatímním ministrem vnitra.
Ekonom, právník a vůdce strany Vlast, v lednu se nabídl na post premiéra. |
Mluvčí Tymošenkové Maryna Soroková v neděli rovněž dementovala sobotní informaci o tom, že Tymošenková už rozhodla o své účasti v letošních prezidentských volbách. "Tato otázka není na pořadu dne," řekla Soroková.
Podle agentury ITAR-TASS informaci o své kandidatuře oznámila Tymošenková svým příznivcům krátce po sobotním propuštění z nemocnice, kde si léčila nemocnou páteř. Na dotaz novinářů, co plánuje do budoucnosti, odpověděla: "Budu kandidovat na prezidentku." Tymošenková se sice dnes setkala s několika zahraničními diplomaty, v dohledné době ale prý zamíří na východ do Dněpropetrovska. Parlament, který ovládli poslanci dosavadní opozice, zrušil paragraf trestního zákona, který vedl k jejímu odsouzení.
Po návratu z Dněpropetrovska se prý Tymošenková bude naplno věnovat politické práci. Po propuštění z charkovské vězeňské nemocnice se sice pohybovala na invalidním vozíku, k léčení do Německa se ale podle Sorokové nechystá.