‚Strašný rok pro Švédsko.‘ Pandemii jsme vůbec nezvládli, naše strategie byla chybná, přiznal švédský král

Švédský panovník Karel XVI. v televizním vysílání vystupuje každý rok před Vánoci a hodnotí uplynulý rok spolu s dalšími členy královské rodiny. Při letošním hodnocení se samozřejmě nemohl vyhnout pandemii koronaviru, které Švédsko čelí netradičním způsobem. Na rozdíl od většiny zemí totiž nezavedlo žádná přísná opatření a spoléhá se pouze na doporučení a zdravý rozum. Do současnosti má ale Švédsko celkem necelých 350 000 nakažených a necelých 7700 úmrtí s covidem. Přístup místních úřadů se tak stává stále více terčem kritiky, uvádí BBC.

Švédsko se zabývá vysokým počtem úmrtí v domovech důchodců. Často tam chybí lékaři i sestry

Ke kritice se nyní možná pro některé překvapivě přidal i král Karel XVI., který uvedl, že vedení země situaci nezvládlo. „Myslím, že jsme selhali. Máme vysoké číslo úmrtí a to je naprosto strašné,“ uvedl čtyřiasedmdesátiletý panovník. „Švédský lid ohromně trpěl ve velmi těžkých podmínkách. Často myslím na všechny ty rodiny, které se často ani nemohly rozloučit se svými blízkými. Myslím, že je to těžké a traumatizující, nemít možnost se rozloučit se členy rodiny,“ dodal.

Sám monarcha uvedl, že se čím dál více bojí, že se nakazí koronavirem. „Poslední dobou mi to připadá mnohem blíže, kruh nakažených se svírá blíž a blíž,“ uvedl Karel XVI. Gustav, který Švédsku vládne od roku 1973.

Švédové bez roušek a tisícovkami obětí v domovech důchodců

Švédsko navíc nadále odmítá nošení roušek, jejich účinnost v boji proti koronaviru není prý dostatečně průkazná a mnohem důležitější je dodržování rozestupů, tvrdí tamní zdravotnický úřad a jeho šéf, hlavní epidemiolog skandinávské země Anders Tegnell. Začátkem prosince ale premiér Stefan Löfven oznámil, že střední školy od pondělí do konce pololetí, tedy do 6. ledna, přejdou na distanční výuku. Löfven zároveň přiznal, že mnoho lidí podcenilo druhou vlnu pandemie na švédském území.

Švédský úřad, který do značné míry stojí za liberální švédskou protiepidemickou strategií bez karanténních opatření, však roušky ani nedoporučuje. Důkazy o jejich účinnosti jsou podle něj chabé. Roušky se navíc mohou stát omluvou pro ignorování karantény pro lidi, u nichž se vyskytnou příznaky, soudí úřad.

„Roušky mohou být potřeba v určitých situacích. Taková situace ve Švédsku ještě nenastala, jak vyplývá z naší komunikace s regiony,“ řekl Tegnell. „WHO je jasné, že důkazy pro roušky jsou slabé. Všechny dosavadní studie ukazují, že je mnohem důležitější dodržovat odstupy, než mít roušku,“ dodal.

V současnosti přitom nezávislá komise, kterou si ustavila švédská vláda, upozornila, že v oblasti péče o seniory často pracují nedostatečně vzdělaní zaměstnanci a chybí sestry i lékaři. K tomu podle zprávy přispěly i předchozí vlády, odpovědnost za současný stav ale panel připisuje také současnému kabinetu. „Vláda měla přijmout opatření, která by zajistila lepší vybavenost sektoru péče o seniory k lepší reakci na pandemii,“ uvedl šéf komise Mats Melin. Ve švédských domovech důchodců podle agentury Reuters zemřela velká část (údajně téměř polovina) ze zhruba 7700 obětí.

Nicméně v České republice, která má srovnatelný počet obyvatel jako Švédsko, zemřelo od jara přes 9700 lidí s prokázaným koronavirem.

Švédský premiér Stefan Löfven celkovou strategii boje proti covidu-19 brání, ale přiznal, že země nedokázala ochránit starší lidi. Zároveň podotkl, že odpovědnost za stav služeb péče o seniory nesou regionální úřady, nikoliv centrální vláda.