Šestadvacetiletý novinář a student posledního ročníku na Kolumbijské univerzitě Mitch Swenson se už několikrát ocitl pod palbou kulek. Procestoval Libyi, Súdán i Demokratickou republiku Kongo. Tedy země, které se proměnily ve válečnou zónu. V roce 2011 byl například na káhirském náměstí Tahrír, a to v první den demonstrací, které poté rozpoutaly tzv. Arabské jaro. Na muže se zbraněmi, jak říká sám Swenson, je tedy zvyklý.
Putování po Sýrii
Poté se ale vydal do Sýrie, kde tamní situace zkušeného novináře zaskočila. "Sýrie je typ konfliktu, který lidstvo ještě nevidělo," vypráví. "Pravidla zde neexistují," citoval Swensona The Guardian.
Swensona a jeho kolegy provázela po Sýrii brigáda Sham Falcon, opoziční skupina bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada. Rebelové jim výměnou za jídlo a palivo zajistili cestu a dělali jim po neklidné zemi průvodce.
Právě Swenson a jeho doprovod byli jedni z mála novinářů, kteří v zemi, kde prezident útočí na své vlastní obyvatele chemickými zbraněmi, ještě zůstali. Nebezpečí bylo opravdu veliké. Swenson na své cestě promlouval s vojáky, pašeráky, opozičními vůdci i obyčejnými lidmi. To co viděl, popsal jako "všepožírající a nemilosrdný stroj války".
Miley Cyrus lidi táhne víc
Když se později kvůli začínajícímu školnímu semestru vrátil domů, válka mu zůstala v paměti. Po návratu do New Yorku ovšem zjistil, že konflikt v Sýrii je v médiích a obecně pro společnost poměrně okrajovým tématem.
„Dozvěděl jsem se, že devětkrát víc zajímala lidi Miley Cyrus,“ vypráví Swenson. „Přitom mnohem větší důsledky než chlípné vystoupení nějaké pop-star má právě válka.“ Swenson proto sepsal vše, co v Sýrii viděl a zažil. Poté se snažil přijít na způsob, jak zaujmout ty, pro které je Sýrie jen další vzdálenou zemí.
Vytvořil poměrně netradiční online počítačovou hru s názvem 1000 dní Sýrie. Jedná se o tzv. elektronickou literaturu. Hráč se nepohybuje ve virtuálním světě tvořeném z fotografií či videí, nic takového ve hře není. Hráč čte příběh jedné ze tří osob, který je mu servírován po kouskách. Na konci každé části musí zvolit jednu z několika možností, a na základě svého rozhodnutí se posune dále v ději a ovlivní život své postavy.
Hra, která je volně dostupná na internetu, nabízí celkem tři postavy, a osudy zahraničního fotoreportéra, matky dvou dětí nebo mladého rebela z Aleppa. Osud každého z nich má tři možné konce a záleží jen na hráčích, jak s příběhem naloží.
Swenson věří, že právě interaktivní způsob vyprávění příběhu může na lidi zafungovat. Sází na to, že se hráč skrze konkrétní příběh snáze vcítí do osudu lidí, kteří v Sýrii žijí. A že to bude fungovat lépe než film či kniha. „Pokud 1000 dní Sýrie informuje a motivuje alespoň pár lidí, mise hry bude splněna,“ dodává Swenson.
