Za bulharského předsednictví EU se tak státy pokusí překonat nynější zásadní rozdíly především v pohledu na trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Ten Evropská komise do reformy zapracovala jako poslední možnost pro případ, že by některý členský stát musel čelit náhlému přívalu velkého počtu migrantů. Česko a další státy ze středu a východu Evropy podobné řešení dlouhodobě odmítají.
Evropská komise reformu takzvaného dublinského systému, který upravuje azylová řízení v EU, nabídla v květnu 2016. Migrační krize v roce 2015 totiž ukázala, že stávající pravidla nevyhovují.
Český premiér Bohuslav Sobotka před novináři zdůraznil, že cílem je nyní hledat „konsensuální řešení“ v rámci Evropské rady (summitu EU) a on tuto zmínku vítá. To podle něj dává zemím visegrádské skupiny šanci nepřipustit právě vznik trvalého přerozdělovacího kvótového mechanismu.
Nikdo z účastníků čtvrteční diskuse podle Sobotky nekladl důraz na otázku kvót, která v roce 2015 výrazným způsobem rozdělila unijní země. „Nezaznělo žádné vystoupení, které by nějakým způsobem kritizovalo země V4 v oblasti kvót, nebo které by kvóty kladlo jako klíčovou část reformy azylové politiky,“ uvedl český premiér. Důraz byl spíše kladen na řešení situace v zemích původu a tranzitu.
Kvůli neochotě ČR, Maďarska a Polska přebírat žadatele o azyl v už skončeném jednorázovém přerozdělovacím mechanismu by mohla Evropská komise tuto trojici zemí poslat k unijnímu soudu.
„V tuto chvíli se předpokládá, že během příštích sedmi až osmi měsíců by se Evropa měla věnovat změnám v azylové politice,“ poznamenal Sobotka. Migrace byla podle něj ve čtvrtek nejdůležitějším bodem unijní schůzky.
