EU chce také více spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, kterou za základ své obrany považuje značná část unijních států včetně Česka.
„Schválili jsme Strategický kompas, který bude naším průvodcem k posílení obranné politiky a vyztužení našich evropských obranných kapacit,“ prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s odkazem na oficiální název obranného plánu.
Koncepci společné obrany na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok a členské státy byly v pohledu na ni velmi rozdělené. Zatímco Francie či Německo prosazovaly vytvoření evropských sil paralelních k NATO, země východní části unie včetně Česka nechtěly zdvojovat existující alianční obranu.
V posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi text strategie výrazně změnil a státy se v jeho podpoře sjednotily. Plán se soustředí zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu a důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.
K tomu má sloužit mimo jiné brigáda rychlé reakce, jejíž základ slíbilo do roku 2025 vytvořit Německo. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce. Unijní země se však nyní shodly, že vzhledem k ruské agresivitě je na čase společnou jednotku uvést do praxe.
