SOBOTKA NA SUMMITU:
|
O stavu jednání dobře informovaný unijní činitel dopoledne novinářům řekl, že ani jedna ze známých sporných otázek nebyla dosud uzavřena. Hledání kompromisu je podle něj „těžší, než se čekalo“ a pozitivní zprávou může být, že žádný stát naopak zatím nepřišel s nějakým novým problémem.
Britský premiér David Cameron při příchodu novinářům řekl, že přes určitý pokrok dohoda stále není a jednat se tedy bude dál. Poznamenal, že o věci jednal do pěti do rána a zopakoval svá čtvrteční slova, že přistoupí jen na takovou dohodu, která bude skutečně řešit britské požadavky. „Vracím se tam a budeme jednat dál,“ dodal.
Zpožděná jednání
Jednání tak nabírají zpoždění, což se ovšem očekávalo už ve čtvrtek, kdy diskusi o tématu summit otevřel. Po následné debatě o migrační krizi zahájil předseda Evropské rady Donald Tusk dnes okolo 3:00 ráno první sérii bilaterálních schůzek. Hovořil pochopitelně s britským premiérem Davidem Cameronem, ale také s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, českým premiérem Bohuslavem Sobotkou či jeho belgickým kolegou Charlesem Michelem.
Se stejnými politiky, zastupujícími země, které měly se čtvrtečním návrhem kompromisu k britským požadavkům jeden či více problémů, se Tusk schází ke dvoustranným konzultacím opět dnes od 11:00. Podle informovaného unijního činitele bude cílem „otestovat“ reakci partnerů na nový kompromisní návrh, vypracovaný právníky a diplomaty. Všem lídrům osmadvacítky prý věc předloží až ve chvíli, kdy bude mít pocit, že má v ruce „stabilní text“.
Z následné „britské snídaně“, na níž měla být věc uzavřena, se tak mezitím stal přinejmenším oběd. V této chvíli je začátek jednání plánován na 13:30, představitel EU byl ale ohledně tohoto času před novináři už před polednem značně skeptický.
Kromě vztahu s Británií mají prezidenti a premiéři zemí EU v plánu jednat také o situaci v Sýrii a v Libyi.
Rakouský strop
Rakouský kancléř Werner Faymann po nočních jednáních představitelů EU na summitu v Bruselu ujistil, že Rakousko svou roční kvótu, přijmout za rok nanejvýš 37 500 běženců, nezruší. „Nebudeme rušit jakékoli rozhodnutí. Nikdo nám nebude říkat, že 37 500 je málo,“ řekl podle APA v noci na pátek na závěr jednání o uprchlické krizi na bruselském summitu.
Populisty do vlády nechci, říká favorit rakouských prezidentských voleb |
Kancléř zdůraznil, že v Rakousku loni zažádalo o azyl víc lidí než ve Francii a Itálii a že alpská republika nemůže zajišťovat právo na azyl za celou Evropu.
Na otázku, zda Rakousko bude nadále přes své území pouštět uprchlíky, Faymann odpověděl, že bude vpouštět ty, které přijmou jiné země, jako Německo a Švédsko. „Vždyť my budeme také počítat s tím, že Slovinsko nechá projít ty, které přijmeme my,“ řekl Faymann. Podle něj by byli uprchlíci spravedlivě rozděleni, kdyby všichni přijali stejné rozhodnutí jako Rakousko.
Vídeň tento týden stanovila také denní strop na přijímání uprchlíků. Je ochotno jich denně do země vpouštět nanejvýš 3200 a vyřizovat na hranicích maximálně 80 žádostí o azyl. Snížení denní limit žádostí o azyl na rakouských hranicích připustila v pátek i rakouská ministryně.
Německá kancléřka Merkelová řekla, že je s Faymannem v uprchlické otázce nadále ve shodě. Rozhodnutí Vídně stanovit roční i denní limit sice podle ní „mnohé překvapilo, zejména na balkánské trase“, ale zároveň ukázalo nutnost najít společné řešení na základě dohody EU s Tureckem. Kancléřka přitom odmítla interpretace unijních diplomatů, podle nichž její vláda tlačí Rakousko k tomu, aby bránilo ve vstupu do země těm uprchlíkům, kteří mají jako cílovou zemi Německo. Berlín prý rovněž po Vídni nepožaduje zrušení horních limitů.
Podle čtvrtečních informací eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos v dopise adresovaném rakouské vládě upozornil, že plán Rakouska omezit počet migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl je protiprávní. Rakousko podle eurokomisaře musí přijmout všechny žádosti podané na jeho území nebo na jeho hranicích. Rakousko ale vzápětí uvedlo, že avizované limity začne i navzdory kritice z Bruselu uplatňovat od pátku.
Maďarsko vs. Itálie
SEDMILETÝ ROZPOČET
|
Italský premiér Matteo Renzi na večeři, která se ze čtvrtečního večera protáhla až do pátečních časných hodin, zopakoval už několikrát použitou hrozbu vůči zemím odmítajícím povinné kvóty.
„Migrační krize je společným problémem všech zemí EU. Jestliže vy neprojevíte solidaritu, země, které přispívají do rozpočtu EU nejvíce, mohou projevit méně solidarity vůči vám,“ citoval podle agentury Reuters italského premiéra diplomat obeznámený s jeho výroky pronesenými při večeři. Zemím střední a východní Evropy prý přitom pohrozil snížením rozvojových fondů unie určených pro nejchudší oblasti v těchto státech.
Renziho výroky ostře kritizovala maďarská strana. Mluvčí maďarské vlády v pátek obvinil Renziho z politického vydírání zemí visegrádské skupiny (V4). Zoltán Kovács zpravodajskému kanálu M1 řekl, že V4, kterou tvoří vedle Maďarska Česko, Slovensko a Polsko, stojí pevně na svém odmítavém stanovisku vůči povinným kvótám, na jejichž základě by se mezi členské státy Evropské unie rozdělovali migranti. „Toto není pro Evropu řešení,“ zdůraznil mluvčí podle agentury MTI.
Uvedl rovněž, že doposud uplatňovaná migrační politika selhala, protože ji není možné realizovat. Je základním zájmem každého, aby se splnily dosavadní iniciativy a prohlášení, jako je dohoda EU s Tureckem a trvání na tom, aby Řecko splnilo své závazky spojené se schengenským prostorem volného pohybu.
Sommet crucial à Bruxelles : le Royaume-Uni va-t-il sortir de l'Union européenne ? https://t.co/TQimnw4Nlv pic.twitter.com/tSm4e5krmi
— Le Parisien (@le_Parisien) 18. Únor 2016