Od úterý do středy se lídři dvaatřiceti států Severoatlantické aliance (NATO), jejich partnerských zemí a Evropské unie potkávali na jednáních při summitu NATO ve Washingtonu. Štiplavých témat se vyskytlo mnoho, tím hlavním ale bezpochyby byla ruská vojenská agrese na Ukrajině, přičemž Kyjevu se dostalo mnoha slibů.
„Otázkou není, zda Ukrajina vstoupí do NATO, ale kdy se tak stane,“ prohlásil v noci na středu například šéf NATO Jens Stoltenberg. Cestu Ukrajiny do Aliance označil za „nezvratnou“. Kdy by se tak výhledově mělo stát, ale neupřesnil.
Mnohem konkrétnější byl v případě vojenské pomoci Kyjevu v příštím roce. Dle Stoltenberga platí závazek členských států poskytnout různé balíčky až za 40 miliard eur (přes bilion korun). Například Američané spolu s Němci, Italy, Nizozemci a Rumuny již slíbili, že dodají Kyjevu další systémy protivzdušné obrany.
Nejen patrioty
Jisté by měly být minimálně čtyři systémy Patriot a od Itálie systém SAMP/T, který funguje v podstatě na stejné bázi. Nyní má Ukrajina dle britského listu The Financial Times přinejmenším čtyři systémy Patriot.
“Ačkoli to nebude stačit na pokrytí celé fronty, výrazně by posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu v období, kdy Rusko zintenzivňuje své útoky na ukrajinská města,“ řekl už dříve k novým dodávkám pro zpravodajský web Business Insider Federico Borsari, vojenský analytik z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) se sídlem ve Washingtonu.
Vedle patriotů a SAMP/T Američané se spojenci na summitu potvrdili i to, že poskytnou Ukrajině desítky taktických systémů kratšího dosahu. Součástí balíčku mají být také americko-norské NASAMS, americké hawky či německé systémy Iris a rakety Gepard.
Summit NATO: Odstrašení Ruska, pomoc Ukrajině a globální spojenectví |
Samotné USA se pak s cílem posílit ochranu evropských členů NATO společně s Německem rozhodly, že na jeho území od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické střely. Ze strategického hlediska jde o ohromně důležitý krok a pro Rusy o značné odstrašení. Ti reagovali výhružně.
“Bez nervozity, bez emocí vyvineme především vojenskou reakci na novou hrozbu,“ řekl dle ruské státní tiskové agentury TASS náměstek tamní diplomacie Sergej Rjabkov s tím, že půjde o „klidnou a profesionální práci“.
Peking dští síru
Rusové přitom nebyli jedinými, které dění na summitu pobouřilo. Zástupci NATO se totiž v přijaté deklaraci ostře vymezili proti aktivitám Číny. „Vyzýváme, aby ukončila veškerou materiální a politickou podporu ruského válečného úsilí.
To zahrnuje přesuny zboží dvojího užití (třeba elektronika, již lze využít jak v mikrovlnné troubě, tak v řízené střele, jako jsou komponenty do zbraní, vybavení a surovin, které slouží jako zdroje ruského obranného průmyslu,“ píše se v deklaraci NATO s tím, že Čína je „rozhodujícím“ aktérem, jenž Rusku umožňuje v agresi pokračovat.
Čínské zastoupení při Evropské unii ihned reagovalo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“. „Čína není původcem ukrajinské krize… Jsou to provokativní očividné lži a očerňování,“ stojí v čínském prohlášení.
Později mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien členy NATO vyzval, aby se ve svých výrocích mírnili. „Čína naléhavě vyzývá NATO, aby přestalo zasahovat do vnitřní politiky Číny a špinit její obraz a nevytvářelo chaos v asijsko-pacifickém regionu poté, co vyvolalo zmatek v Evropě,“ konstatoval Lin. Včera přitom lídři členských zemí jednali i s partnery z Austrálie, Japonska, Jižní Koreje či Nového Zélandu.
Pavel se sešel se Zelenským
Na summitu se pak s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským sešel i jeho český protějšek Petr Pavel. Jednání delegací obou zemí se zúčastnili i šéf české diplomacie Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Diskutovali spolu mj. o české muniční iniciativě, kdy Češi s dalšími spojenci aktivně vyhledávají munici pro Kyjev na trzích mimo EU. Na Ukrajinu mělo již před časem dorazit prvních 50 tisíc kusů. Cílem je do konce roku dopravit desetkrát tolik.
