„Máme cíl, aby ilegální migrace byla podle možností zastavena nebo omezena. Musíme bojovat proti příčinám uprchlictví. Tomu slouží dohoda mezi EU a Tureckem, ale musíme takové dohody uzavřít s dalšími třetími zeměmi,“ uvedla Merkelová. Dodala, že je třeba také navýšit rozvojovou pomoc.
Za pozitivní začátek k hledání kompromisu označila německá kancléřka návrh zemí visegrádské čtyřky ohledně flexibilní solidarity v migrační politice. „Vidím pozitivní náznak v prohlášení visegrádských zemí postupovat pružně a stále hledat řešení. Nakonec budeme muset dospět k řešení. Bude zajímavé s těmito státy hovořit o tom, co si pod tím představují,“ řekla Merkelová.
Pokud Merkelová nepřijme limit uprchlíků, nebude naší kandidátkou, vzkázal šéf CSU Seehofer |
Předsedové vlád ČR, Maďarska, Polska a Slovenska ve společném prohlášení v rámci dnešního summitu uvedly, že migrační politika by měla být založena na „flexibilní solidaritě“, která nechává rozhodování o jejich konkrétních příspěvcích na samotných státech. Visegrádské státy rovněž slíbily připravenost přispět i k navýšení výdajů na pohraniční agenturu Frontex, jejíž fungování chtějí zefektivnit.
Podle francouzského prezidenta Hollandea je třeba v rámci řešení migrační krize prosadit všechna schválená i připravovaná opatření a podpořit země „v první linii“, jako jsou Řecko, Bulharsko či Itálie. „Musí být posílena ochrana vnějších hranic. Musíme (při migraci) sdílet zátěž,“ řekl Hollande.
Cíl zamezit zopakování loňského nekontrolovaného přílivu nelegálních migrantů či zajistit plnou kontrolu vnějších hranic unie se dostal i do závěrečného dokumentu summitu.
Dva tábory
Téma migrace rozdělila EU do dvou táborů. Česká republika i Slovensko se zařadily k zemím, které odmítly povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků a dlouhodobě upřednostňovaly vlastní národní příspěvky k řešení migrační krize.
Bratislavský summit byl podle Merkelové východiskovým bodem procesu, který by měl vyvrcholit na jaře při příležitosti 60. výročí Římských smluv, jednoho z počátků evropské integrace. Prezidenti a premiéři EU se ve slovenský metropoli sešli bez zástupce Británie, aby hovořili o stavu a budoucnosti EU. „Duch Bratislavy byl duchem spolupráce. Všichni jsme přesvědčeni, že bez jednoty nebudeme moci dosáhnut společných cílů. Budeme potřebovat kompromisy a budeme pracovat na základě společných hodnot,“ uvedl Merkelová. Dodala, že všichni státníci se dohodli také v otázce prohloubení spolupráce v oblasti obrany.
Summit se omezil na obecné formulace, zlobí se RenziItalský premiér Matteo Renzi vyjádřil nespokojenost s výsledky neformálního summitu Evropské unie v Bratislavě. Upozornil, že zástupci 27 zemí EU bez Británie nijak nepokročili v řešení migrační krize, což byl jeden ze stěžejních námětů probíraných ve slovenské metropoli. Summit podle Renziho "nebyl úplnou ztrátou času", ale popisovat páteční opatření vůči migraci jako krok kupředu "vyžaduje představivost hodnou slovních ekvilibristů". Podle italské agentury ANSA Renzi dokonce odmítl sdílet po vrcholné schůzce pódium s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem na závěrečné tiskové konferenci, protože "nesdílí stejné závěry". Renzi v nezvykle tvrdé reakci dodal, že se summit tradičně omezil na obecné formulace a že EU je stále příliš vzdálena tomu, aby přiměřeně čelila výzvám, jimž musí po odchodu Británie čelit. Itálie letos čelí opět vysokému přílivu přistěhovalců z Afriky a v podstatě nemá proti příchodu běženců obrany, protože v moři je podle mezinárodních zákonů a etických pravidel po zachycení musí převážet na nejbližší evropské, tedy italské území. Procedura vracení těch, kterým není uznán azyl, pokud se sami nevydají dál na sever, je v praxi zdlouhavá a může se protahovat na měsíce až roky. Navíc by musela být zajištěna spolupráce zemí původu s jejich zpětným přijetím, což zatím, jak ukazují zkušenosti, prakticky nefunguje. Shoda v Bratislavě na potřebě ochrany vnějších hranic EU tak z tohoto pohledu vypadá bezzubě a závisí na dobré vůli tranzitních zemí, jako jsou Turecko nebo Libye. S oběma státy je ale komunikace komplikovaná. Zatímco Ankara zatím jakžtakž dodržuje březnovou dohodu s EU o zastavení proudu běženců, zároveň vyhrožuje jejím vypovězením, pokud unie do konce roku nezajistí pro Turky bezvízový styk. S Libyí, jejíž území si rozdělilo několik válčících frakcí, není praktická dohoda tohoto typu zatím možná. A podle posledních odhadů tam čeká přes 200 tisíc běženců na příležitost dostat se do Itálie. Summit se příliš nevěnoval otázce hospodářské politiky, v níž mimo jiné Itálie nebo hluboce zadlužené Řecko usilují o opuštění úsporných opatření. Renzi si postěžoval, že politika úsporných opatření EU jednoznačně selhala. Podle něho je zapotřebí nových přístupů k tomu, aby se obnovil růst. |
