Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Summit prezidentů. Zeman je pro jednotné NATO, obhajoval také misi v Afghánistánu

Svět

  14:27aktualizováno  18:23
KOŠICE - Český prezident Miloš Zeman při čtvrteční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání účastnil.

Prezident Miloš Zeman, ilustrační foto. foto:  Dan Materna, MAFRA

Podle Zemana by opuštění Afghánistánu vedlo k vytvoření inkubátorů nových teroristů. Misi NATO v této asijské zemi český prezident označil za skutečné činy, za něž se někdy platí ta nejvyšší cena, kterou jsou lidské životy.

28.února 2019 v 12:41, příspěvek archivován: 28.února 2019 v 14:24

Prezident Zeman na #B9: Mise NATO v Afghánistánu není rétorika, ale skutečné činy, které někdy stojí cenu nejvyšší - lidské životy. Opuštění Afghánistánu by vedlo k vytvoření inkubátoru nových teroristů.

Od května 2007, kdy zemřel první z nich, zahynulo v Afghánistánu 14 českých vojáků; celkové statistiky uvádějí přes 3500 zahraničních vojáků, kteří v Afghánistánu padli, z toho více než 2400 Američanů.

Americký prezident Donald Trump na konci ledna oznámil, že USA stáhnou z Afghánistánu své jednotky, pokud se podaří dosáhnout mírové dohody s islamistickým hnutím Tálibán. V Afghánistánu je nyní v rámci mise NATO Rozhodná podpora asi 14 000 amerických vojáků; českých vojáků v zemi podle českého ministerstva obrany působí 350.

Další kolo mírových rozhovorů mezi Tálibánem a americkými vyjednavači bylo dříve v tomto měsíci svoláno do Kataru. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že český prezident na summitu označil jednání s Tálibánem za riskantní.

Hlava českého státu se podle Jindráka také vyslovila proti rozdělování NATO na východní či jiná křídla, NATO musí podle něj zůstat celistvé a jednotné.

Prezidenti zúčastněných zemí na schůzce hovořili také o bezpečnostní situaci v Evropě a v jejím sousedství. „Vnímání hrozeb je u každé země různé. Až 70 procent obyvatel Estonska vnímá Rusko jako svou bytostní hrozbu, zatímco v Maďarsku je to jen 26 procent,“ řekl novinářům slovenský prezident Andrej Kiska. Zopakoval, že právě v době míru je třeba investovat do zajištění bezpečnosti zemí a jejich občanů.

Kiska také upozornil na hybridní hrozby. „Vidíme pokusy z Ruska ovlivňovat naše volby. Kromě toho nastal nový fenomén, a to fenomén technologií, diskuse kolem (společnosti) Huawei,“ uvedl Kiska.

Čínská telekomunikační firma Huawei čelí kvůli obavám ze špionáže čelí restrikcím na některých západních trzích včetně Spojených států.

Polský prezident Andrzej Duda na tiskové konferenci po skončení summitu hovořil o imperiálních ambicích Ruska a o potřebě posílit vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance ve střední a východní Evropě. „Dohodli jsme se, že přítomnost NATO, včetně vojáků, v našem regionu by se měla zvyšovat. Je třeba ukázat odhodlání působit odstrašujícím dojmem. Polsko může z hlediska své geografické rozlohy představovat jistý bezpečnostní uzel v regionu,“ uvedl Duda. K zajištění bezpečnosti východního křídla NATO by podle něj přispěla i silnější zastoupení NATO v oblasti Černého moře.

Na schůzku do Košic přijeli vrcholní představitelé zemí takzvané bukurešťské devítky, které geograficky patří k východnímu křídlu NATO.

Autor: