Cílem směrnice je posílit harmonizaci bezpečnostního rámce jaderné bezpečnosti a rozšíření úrovně vzájemného posuzování bezpečnosti jaderných zařízení. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána by měla EU projekty týkající se jaderné energetiky podporovat, a nikoli tuto oblast "nadměrně regulovat".
"Vítám společný postup V4. Nejsme nadšení a nesouhlasíme s touto změnou v takovém tempu a obsahu, jak je připravena," prohlásil Fico. "Neumíme si představit, že by EK převzala významnější pravomoci v oblasti jaderné bezpečnosti, toto patří do národní suverenity a příslušným mezinárodním organizacím," dodal slovenský premiér. Hovořil v té souvislosti také o tom, že visegrádská čtyřka začíná pociťovat politizaci otázky výroby elektřiny z jádra.
'Očekáváme respekt'
"Očekáváme od zemí, které jádro nevyužívají, aby respektovaly ty, které ho využívají," dodal Fico. Navržená směrnice EK reaguje na havárii ve fukušimské elektrárně v březnu 2011.
Podobný názor na tiskové konferenci vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. "Očekáváme, že Evropská unie bude pomáhat, a nikoli bránit zvyšování jaderných kapacit ve střední Evropě," řekl Orbán. Jak dodal, měla by se rovněž přezkoumat problematika státní podpory pro investice do jaderné energetiky. "Myslíme si, že jaderná energetika je zde diskriminována," vyjádřil Orbán postoj všech zemí V4.
Zatímco země jako Německo či Rakousko jsou proti jaderné energii, země jako Británie či právě státy V4 s ní problém nemají.
Český premiér Jiří Rusnok podle agentury MTI k tomuto tématu mimo jiné prohlásil, že je potřeba podporovat suverenitu každého státu, jestliže se již rozhodne využívat či nevyužívat jadernou energii. Ministerští předsedové visegrádské čtyřky se shodli na tom, že země EU mají i nadále mít možnost si vybrat prvotní zdroj energie, ať už se to týká jádra, nebo břidlicového plynu.
Premiérři zemí V4 u společného stolu. Zleva (po směru hodinových ručiček) Maďar Viktor Orbán, Čech Jiří Rusnok, Polák Donald Tusk a Slovák Robert Fico
Společná bojová jednotka
Premiéři V4 jednali rovněž o vytvoření společné bojové jednotky. Ta se má stát nejviditelnějším příspěvkem zemí visegrádské čtyřky (V4) pro vojenské síly rychlé reakce EU.
Favoritem pro rozšíření V4 je SlovinskoMiloš Zeman nevylučuje, že by se Ukrajina v budoucnu mohla stát dalším členem visegrádské skupiny, řekl v pondělním rozhovoru pro ukrajinské vysílání Rádia Svoboda. Zdůraznil však že hlavním adeptem je Slovinsko.
|
"Plně podporujeme tuto iniciativu," řekl premiér ČR v demisi Jiří Rusnok na tiskové konferenci. Se svými partnery z V4 se v pondělí shodl, že využití společné jednotky bude možné také v rámci sil Severoatlantické aliance, jejímiž členy země visegrádské čtyřky jsou.
Podle dřívějších informací by jednotka měla čítat přibližně 3000 vojáků. Česko je připraveno do takzvané "battlegroup" vyčlenit až 800 vojáků a tři transportní vrtulníky Mi-171Š. Polsko plánuje poskytnout 1300 až 1600 vojáků, Slovensko do 400 a Maďarsko okolo 350. Polsko chce zajistit hlavní část bojových sil, ČR nabízí zdravotníky a logistiku, Maďarsko ženisty a Slovensko odborníky na boj se zbraněmi hromadného ničení, vyplývá z březnových prohlášení představitelů visegrádské skupiny.
Vytvoření společné bojové skupiny je jedním z pokusů, jak sdílením schopností jednotlivých národních armád ušetřit prostředky na společnou obranu Evropské unie. O společných obranných kapacitách společenství by měl jednat prosincový summit EU.
Battlegroup má být schopna rychlého nasazení do deseti dnů až do vzdálenosti 6000 kilometrů od Bruselu. Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie.
