Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Navrácení dětí a mír se zapojením všech stran, vyzvali lídři na závěr summitu

První summit o míru na Ukrajině. Některé země v prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení "všech stran" do případného mírového procesu. (16. června 2024) foto: Reuters

Účastníci prvního summitu o míru na Ukrajině v závěrečném prohlášení vyzvali k návratu dětí deportovaných Ruskem a k zapojení „všech stran“ do případného mírového procesu. Základem spravedlivého míru musí být respekt k územní celistvosti zemí, uvádí dále text. Delegace z několika zemí včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie se k závěrečné deklaraci jednání ve Švýcarsku nepřihlásily.
  14:47aktualizováno  15:35

Účastníci summitu o míru na Ukrajině se dohodli na pokračování úsilí v pracovních skupinách, jejichž cílem bude přijít s „akčními plány pro mír“, řekl na konci dvoudenní akce ve Švýcarsku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Dohodli jsme se, že zahájíme práci ve speciálních postummitových skupinách ohledně konkrétních myšlenek, návrhů a kroků, které mohou v různých směrech obnovit bezpečnost,“ citovala ukrajinského prezidenta agentura Reuters. Vypracování akčního plánu by podle něj umožnilo konání dalšího mírového summitu.

„Doufám, že budeme schopni co nejdříve dosáhnout výsledků,“ řekl Zelenskyj při předchozím závěrečném projevu ke stovce delegací na summitu konaném nedaleko Lucernu. Rusko, které už třetím rokem vede proti Ukrajině agresivní válku, na jednání pozváno nebylo.

Mír vyžaduje dialog všech stran

Summit konaný po více než dvou letech ruské agrese na Ukrajině byl účastníky označován jako první krok na složité cestě ke spravedlivému míru. Řada státníků uváděla, že trvalého ukončení konfliktu nelze dosáhnout bez Ruska, které se jednání neúčastnilo a mezitím pokračovalo ve snaze rozšířit své územní zisky v sousední zemi.

„Jsme přesvědčeni, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a dialog mezi nimi,“ uvádí závěrečná deklarace většiny účastníků. „Charta Spojených národů, včetně principů respektu k územní celistvosti a svrchovanosti všech států, může a bude sloužit jako základ k dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ pokračuje text. Ke stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny přímo nevyzývá.

Podle švýcarského listu Tribune de Genéve ve bylo prohlášení vydané jménem 85 zemí a mezinárodních organizací, přičemž dvoudenní akce se účastnila stovka delegací.

Mezi signatáři není žádný člen mezinárodní hospodářské aliance BRICS, do níž patří i Rusko. Kromě výše uvedených zemí deklaraci nepodepsaly také Spojené arabské emiráty, Thajsko, Jihoafrická republika a Indonésie.

Český prezident Petr Pavel ocenil, že drtivá většina zemí podpořila základní zásady mezinárodního práva. „Časem musí nastat fáze, kdy za stůl usednou i zástupci Ruska. Nemůže se tak ale dít za podmínek nepřijatelných pro napadenou zemi, nerespektujících chartu OSN a zejména právo na sebeobranu, suverenitu a teritoriální integritu,“ uvedl český prezident Pavel na sociální síti X.

Petr Pavel na švýcarském summitu

Válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Prezident Petr Pavel to v neděli zdůraznil na summitu ve Švýcarsku v národním prohlášení.

Ve Švýcarsku se podle něj zástupci zemí sešli, aby identifikovali cesty k míru a mluvili o tom, jak postupovat při současném respektu k principům suverenity, teritoriální integrity a solidarity. „Většina zemí zde jsou pro trvající a spravedlivý mír pro Ukrajinu,“ poznamenal Pavel.

Česko se podle něj na summitu zajímá především o téma jaderné bezpečnosti. ČR spolupředsedá pracovní skupině k této problematice, český prezident je na summitu jejím zpravodajem. „Naším cílem zde je najít cesty, jak chránit jaderná zařízení na Ukrajině, jak nad nimi udržet plnou kontrolu a jak zabránit událostem, které by mohly vést ke katastrofě globálního rozsahu,“ vysvětlil Pavel.

Na summitu v předhůří švýcarských Alp se Ukrajina snažila budovat podporu pro svůj mírový plán formulovaný už v roce 2022, konkrétně se jednalo o třech jeho bodech: jaderné bezpečnosti na Ukrajině, potravinové bezpečnosti a lidech uvězněných nebo unesených za války.

„Všichni váleční zajatci musí být propuštěni... Všechny deportované a nezákonně vysídlené ukrajinské děti a všichni ostatní ukrajinští civilisté, kteří byli nezákonně zadrženi, musí být vrácení na Ukrajinu,“ uvádí společné prohlášení. Také vyzývá k zajištění bezpečného chodu jaderných elektráren na Ukrajině a vymezuje se vůči zásahům do produkce potravin.

Autoři: ,