Podle dosavadní bilance v přepadené mešitě Ravda v Bir al-Abdu přišlo o život 305 lidí, včetně 27 dětí, a 128 dalších osob bylo zraněno. Počet mrtvých se přitom může ještě zvýšit vzhledem k tomu, že řada zraněných je ve vážném stavu.
Podle upřesněných informací 25 až 30 ozbrojenců s černým praporem teroristické organizace Islámský stát (IS) přijelo k mešitě v pěti vozech SUV a zaujali pozice u vchodů a oken. V okamžiku, kdy místní imám zahájil modlitby, začali útočníci střílet a házet granáty na přibližně 500 lidí, kteří byli v mešitě.
Mezi věřícími propukl křik a nářek vyvolaný bolestí a strachem, napsala AP. Část lidí v panice zamířila ke dveřím, část se drala k oknům ve snaze dostat se ven, ale i tam na ně čekala smrt. Přeživší podle AP hovořili o plačících dětech, které viděly rodiče a sourozence padající pod kulkami nebo roztrhané explozemi granátů.
Útočníci byli podle svědků při masakru natolik klidní, že po prvním kole střelby metodicky kontrolovali oběti, zda nejeví nějaké známky života. Ty, kteří se hýbali nebo dýchali, nemilosrdně stříleli do hlavy nebo do hrudi. Když k mešitě přijely záchranky, zahájili palbu i na ně. Pak nastoupili do svých aut a ujeli.
Ke zločinu se doposud nikdo nepřihlásil. Neučinila tak ani teroristická organizace Islámský stát (IS), pod jejímž praporem útočníci vraždili a která je hlavním podezřelým.
Celý Egypt se kvůli masakru od soboty zahalil do třídenního státního smutku, který vyhlásil prezident Abdal Fattáh Sísí.
Terčem útoku se stali vyznavači súfismu, mystické formy islámu, kteří mešitu v Bir al-Abdu využívali k modlitbám. Podle agentury AFP súfisté v neděli dali najevo odhodlání tragickou událost překonat a oznámili, že uskuteční většinu akcí naplánovaných na pátek k oslavě výročí proroka Mohameda.
Podle H. A. Hellyera, odborníka na Blízký východ osloveného BBC, útok negativně ovlivní vztah egypťanů k Islámskému státu, a dokonce i mezi podporovateli IS je prý tento čin považován za zrůdný. Súfismus je totiž podle něj nedílnou součástí sunnitského islámu v Egyptě, a je prý navíc pravděpodobné, že ačkoliv byl útok cílen na vyznavače súfismu, většina z těch, kteří mešitu navštěvovali, k súfistům nepatřila. Mešita totiž patří k nejvýznamnějším v oblasti.
Radikální islamisté cílí na vyznavače súfismu- Na súfijské muslimy útočili v posledních letech zejména zastánci radikálního islamismu spojení s teroristickou organizací Al-Káida či islamistickým Islámským státem (IS), a to v řadě muslimských zemí Asie či Afriky.
- Letos v únoru zahynulo při pumovém útoku IS v zaplněné súfistické svatyni Lal Šáhbáz Kalandar v provincii Sindh v jižním Pákistánu 90 lidí a na 300 dalších bylo zraněno.
- Již v roce 2012 zničili ozbrojenci z maliské islamistické skupiny Ansar Dine napojené na teroristickou síť Al-Káida v Timbuktu 16 hrobek svatých mužů súfismu, protože je považovali za projev modlářství. Timbuktu, které leží na staré saharské obchodní cestě, bylo v 16. století centrem islámské učenosti a útok následoval jen několik dnů poté, co UNESCO zařadilo Timbuktu na seznam památek v ohrožení. UNESCO později několik hrobek svatých mužů súfismu zničených islamisty obnovilo.
- V roce 2015 se přihlásili ke slovu i libyjští radikálové napojení na hnutí IS, kteří pomocí bagrů zničili několik súfijských svatyní.
- V Egyptě se radikálové z IS vymezili vůči súfismu loni v prosinci, kdy jeden z jejich vůdců na Sinaji, šéf "morální policie", oznámil, že "naší zásadní prioritou je bojovat proti projevům mnohobožství, včetně súfismu". Poté IS uneslo a sťalo dva vyznavače súfismu včetně starého šajcha Sulajmána abú Hiráze.
- V Egyptě se několik džihádistických skupin po svržení islamistického prezidenta Muhammad Mursího v červenci 2013 uchýlilo na sever Sinajského poloostrova. Později se přidaly k IS a zahájily útoky zejména proti bezpečnostním silám, civilistům, křesťanům či beduínům.
- Súfismus je stará mystická tradice islámu založená na hledání duchovní pravdy. Súfismus ztělesňuje množství kultur, filozofií a učení, súfijové jsou aktivní různě po světě a jejich řády mohou vycházet z šíitského i sunnitského islámu.
- Súfismus dává důraz na intuici, emocionalitu a vnitřní život, otevřel též cestu individuálnímu hledání přímé stezky k Bohu bez prostředníka.
- Charakteristické pro súfismus jsou rituální tance, zpěv a hudba, ale také formy askeze a kontemplace.
- Súfismus je též jedinou formou islámu, kde se uplatňovaly ženy.
- Původ slova súfí pochází z arabského výrazu pro vlnu "súf", čímž má být dáno najevo oproštění od materiálního světa a tělesného pohodlí. Sami súfijové ale odvozují svůj název spíše od arabského slova "saaf", ve významu ryzí, čistý nebo pravý.
- Slov súfí a súfismus se začalo používat až asi 150 let po smrti proroka Mohameda (zemřel v roce 632).
- Súfismus se v mnohém odklání od kodifikovaného islámu, proto byl někdy zavrhován a pronásledován. Jeho velké rozšíření nastalo v 10. století v Sýrii, Iráku, později v Íránu či mezi Berbery na severu Afriky.
- Ve většině muslimských zemí byl súfismus přijímán a praktikován po mnoho staletí bez omezení. Ostatně imám káhirské mešity Al-Azhar šajch Muhammad Ahmad Tájib je též přívrženec súfismu.
- Mezi největší súfíjské učence minulosti patřil třeba islámský mystik a filozof Muhjiddín ibn Arabí z Andalusie (1165-1240) nebo perský básník, právník a teolog ze 13. století Muhammad Rúmí. Rúmí, který se zapsal do dějin jako jeden ze zakladatelů řádů tzv. tancujících dervišů, napsal slavnou básnickou encyklopedii súfismu "Dvojverší vnitřního smyslu".
|
