Neděle 26. června 2022, svátek má Adriana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Švédy znepokojilo, zda za vstup do NATO nebudou muset udělat Turecku příliš velké ústupky

Švédská ministryně Ann Lindeová podepsala přihlášku své země do NATO. (17. května 2022) foto: Reuters

Švédsko svou žádost o přijetí do Severoatlantické aliance již odevzdalo. Přijetí této země je však trnem v oku Turecku, které své postavení nazývá „bojem proti terorismu“. Někteří švédští novináři a ochránci lidských práv mají obavy, aby švédská vláda neudělala Turecku příliš velké ústupky. Informovala o tom agentura AFP.
  14:04aktualizováno  15:37

Některé švédské listy tento týden rovněž otiskly otevřený dopis, v němž 17 novinářů a dalších pracovníků vyzývá švédskou vládu, aby nepodlehla tlaku Ankary.

Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nechce podpořit vstup Švédska a Finska do NATO a jako podmínku si klade mimo jiné vydání tří desítek lidí z těchto dvou zemí do Turecka, většina z nich žije ve Švédsku.

„Za žádný okolností bychom neměli handlovat o svobodě slova. Postavme se za svobodu slova! Postavme se za kurdský jazyk! Nevydávejme lidi, kteří utekli z Turecka před represemi,“ píše se v dopise nadepsaném Nespadněme do Erdoganovy pasti.

Na seznamu jsou podle tureckých opozičních médií kurdští aktivisté, které Ankara viní z napojení na organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), ale také Turci, které turecká vláda považuje za spojence hnutí duchovního Fethullaha Gülena, či levicoví aktivisté a novináři.

PKK, která už desítky let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale i Spojené státy a Evropská unie. Gülenovo hnutí označuje za teroristické turecká vláda, která ho viní ze snahy ji svrhnout. Jeho příznivce, i jen domnělé, pak zavírá do vězení.

Finský velvyslanec při NATO Klaus Korhonen, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a švédský velvyslanec při NATO Axel Wernhoff se účastní ceremonie podání přihlášky do Aliance. (18. května 2022)

Kurdové, kterých ve Švédsku žije na 100 tisíc a ve Finsku asi 15 tisíc, jsou v Turecku podle aktivistů za lidská práva dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal za mříže řadu kurdských aktivistů a politiků včetně poslanců a snaží se u ústavního soudu domoci zákazu prokurdské parlamentní strany.

„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

Je hrozné takto podkopat demokracii

„Pokud chcete všechno obětovat za členství v NATO, no tak do toho. Je to ale hrozné,“ řekla agentuře AFP poslankyně Kakabavehová, která zasedá ve švédském parlamentu jako nezávislá. Dodala, že by bylo hrozné rychle vstoupit do Severoatlantické aliance za cenu podkopání demokracie.

Agentura AFP uvedla, že hlas této poslankyně byl loni v listopadu rozhodující při schválení sociální demokratky Magdaleny Anderssonové švédskou premiérkou. Podle některých médií, například podle tureckého opozičního serveru Ahval, tak učinila poté, co švédští sociální demokraté slíbili spolupráci se syrskou kurdskou politickou stranou PYD (Sjednocená demokratická strana).

Dřívější prohlášení poslankyně Kakabavehové kritizoval turecký velvyslanec ve Švédsku Hakki Emre Yunt. „PKK má vazby na členy Riksdagu,“ uvedl Yunt s odkazem na švédský parlament. „Mohu zmínit pouze Amineh Kakabavehovou, protože má dohodu se sociálními demokraty, aby je podporovali,“ odpověděl a dodal, že tato poslankyně není na seznamu lidí, jejichž vydání Ankara žádá.

Proti zprávám tureckých médií, že někteří švédští politici podporují PKK, se v pátek ohradila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová, která je označila za nepodložené. Také premiérka Anderssonová opakovaně zdůraznila, že Švédsko jasně podporuje zařazení PKK na seznam teroristických organizací.

Turecko stále není spokojeno

Švédsko a Finsko uvedly, že terorismus odsuzují a že jsou připraveny s Tureckem dál jednat.

Jednání mezi Tureckem a zástupci zemí však nebyla na očekávané úrovni, řekl v neděli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara podle něj nemůže souhlasit s tím, aby do NATO vstoupily země, které podporují terorismus.

Turecko vzneslo námitky a zdrželo tak dohodu, která by umožnila historické rozšíření v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Plány na rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všech 30 členů. Poslední Erdoganovy výroky naznačují, že jeho odpor k rozšíření aliance trvá.

Ankara si podle Erdogana přeje co nejrychlejší ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Situace je ale podle něj den ze dne horší. „V pondělí budu telefonicky mluvit jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Obě strany budeme nadále vybízet k dialogu a diplomacii,“ řekl turecký prezident.

Autoři: ,

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Mohlo by vás zajímat