Švédové se v rámci své strategie boje proti nemoci covid-19 snažili vyhnout nařizování roušek a uzávěr a jejich postup se tak liší od většiny ostatních zemí světa, připomíná Reuters. Švédské úřady přijaly jen málo omezení týkající se uzávěr škol, restaurací či dalších podniků, ale zároveň vyzývaly lidi, aby omezili kontakty a dodržovali hygienická opatření.
Švédsko trvá na tom, že roušky nejsou potřeba. Jejich účinnost prý není dostatečně průkazná |
Když na jaře vláda mluvila o podobě této taktiky, většinou ji dávala do souvislosti s cílem ochránit před covidem-19 starší osoby. Jenže pak začalo úmrtí přibývat, a to především v domovech důchodců.
Komise nyní upozornila, že v oblasti péče o seniory často pracují nedostatečně vzdělaní zaměstnanci a chybí sestry i lékaři. K tomu podle zprávy přispěly i předchozí vlády, odpovědnost za současný stav ale panel připisuje také současnému kabinetu. „Vláda měla přijmout opatření, která by zajistila lepší vybavenost sektoru péče o seniory k lepší reakci na pandemii,“ uvedl šéf komise Mats Melin.
Švédský experiment s promořováním dopadl s nejasným výsledkem. Je to záhada, diví se ‚místní Prymula‘ |
Švédsko, které má 10 milionů obyvatel, od začátku pandemie zaznamenalo 341 029 případů koronaviru. S covidem-19 pak v zemi zemřelo 7667 lidí, což je výrazně více než v sousedním Norsku, Dánsku nebo Finsku. Například pětimilionové Norsko zatím eviduje necelých 400 úmrtí.
Nicméně v České republice, která má srovnatelný počet obyvatel jako Švédsko, zemřelo od jara přes 9700 lidí s prokázaným koronavirem.
Švédský premiér Stefan Löfven celkovou strategii boje proti covidu-19 brání, ale přiznal, že země nedokázala ochránit starší lidi. Zároveň podotkl, že odpovědnost za stav služeb péče o seniory nesou regionální úřady, nikoliv centrální vláda.
