8. září 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Švédsko Švédům? Vítězství protimigrantské strany by bylo překvapením, míní politolog

Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Švédských demokratů Jimmie Akesson. | foto: Emerson Segura Valencia/Instagram

Praha Nedělní parlamentní volby ve Švédsku mohou mít nečekaný výsledek. Protiimigrační strana Švédští demokraté může poprvé ve své historii dosáhnout na volební vítězství v zemi, jejíž politika je proslulá otevřeností k přijímaní uprchlíků. Podle politologa Miloše Brunclíka je však výhra krajně pravicové partaje i přes sílící protiuprchlické nálady Švédů nepravděpodobná. „Nejspíše skončí v opozici,“ myslí si Brunclík.

Lidovky.cz: Někteří komentátoři uvádějí, že nedělní švédské volby budou pro zemi těmi nejzásadnějšími za posledních několik desetiletí. V čem jsou tak důležité?
V posledních dekádách se tradičně rozhodovalo mezi švédskými levicovými a pravicovými stranami na základě tradičního levého nebo pravého dělení politického spektra. Důraz se kladl také na socioekonomické otázky. Letos je tomu trošku jinak. V posledních letech je na vzestupu krajně pravicová strana Švédští demokraté, která stojí tak trochu mimo klasickou levopravicovou osu. Demokraté přidávají do švédské politiky, jež byla doposud jednodimenzionální, nový rozměr. Nejde zde o otázku ekonomickou, ale kulturní. Na mysli mám především migraci.

Lidovky.cz: O migraci se mluví jako o problému, který rozhodování voličů letos ovlivní nejvíce. Svůj program na ní postavili již zmiňovaní Švédští demokraté. Jaký je jejich postoj k migraci?
Švédští demokraté jsou do jisté míry protestní stranou. Upozorňují na problémy, které s sebou migrace přináší. Zkrátka veškeré problémy, které v zemi jsou, dokáží spojovat s migrací. Typické je pro ně také to, co se v politologii označuje jako šovinismus státu blahobytu. Jsou obhájci státu štědrého a blahobytného, jenže jeho služby by měly být exkluzivní pro švédský národ, ne pro migranty, cizince a další. Švédští demokraté jsou schopni téma migrace spojovat právě se sociálně-ekonomickými tématy. Využívají jakékoli negativní zprávy ve svůj prospěch a pomocí nich dokáží vysvětlit, že za negativními věcmi stojí právě migrace. Že místo toho, aby se pomáhalo migrantům, by se mělo pomáhat například švédským důchodcům, matkám s dětmi a podobně. Tato rétorika se zdá být efektivní a úspěšná.

Švédští demokraté hovoří také o problémech zdravotnictví, což je jedno z nejdůležitějších témat. Takže ona klasická představa o Švédsku jako štědrém, efektivním státu blahobytu má také svá omezení a mouchy. Demokraté jsou schopni hovořit i o tématech, které lidi pálí. Daří se jim to, což lze vidět ve voličských preferencích.

Lidovky.cz: Jak problém migrace vnímají tradiční strany, jako jsou sociální demokraté nebo Umírnění?
Ostatní tradiční švédské strany vnímaly donedávna migraci jako něco, co je pozitivní, co dokáže obohatit švédskou společnost. Podle nich bylo zkrátka nutné pomáhat lidem, kteří jsou v nouzi. Tento názor švédských stran zleva doprava ovšem nesdílela velká část voličů. Dneska některé z těchto stran svoji dosavadní politiku přehodnocují. Mezi nimi i vládnoucí sociální demokraté a Umírnění, což je druhá největší politická strana v současném Švédsku. Vypadá to nyní, že tedy tyto tradiční strany dávají Švédským demokratům za pravdu.

PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.

Miloš Brunclík je politolog a odborník na ústavní a stranické systémy se zaměřením na severské státy. Zabývá se především teorií a praxí parlamentních a poloprezidentských režimů, moderních politických stran a stranických systémů. Působí jako přednášející v pražském CEVRO INSTITUTU a Fakultě sociálních věd UK.

Lidovky.cz: V čem dalším se tedy Švédští demokraté odlišují od ostatních tradičních švédských stran?
Právě tím, že přinášejí do politiky něco méně tradičního. Jsou schopni přitáhnout voliče jak z levice, tak z pravice. Znamená to proto, že v nadcházejících volbách budou Švédští demokraté jazýčkem na vahách, že ani levicový, ani pravicový blok nebude mít výraznější přesilu. Tentokrát budou mít pravděpodobně daleko větší podíl mandátů než v předchozích volbách v roce 2014. Doposud byli v opozici a v posledních letech strávených v parlamentu s nimi nikdo z levice ani pravice v zásadě nespolupracoval.

Lidovky.cz: Jaké další problémy současné Švédsko sužují?
Tradičně švédskou politikou hýbou témata, která se vztahují k sociální politice. Ve státě roste sociální nerovnost: bohatí lidé bohatnou a chudí zůstávají chudými, což v tradiční švédské rovnostářské společnosti působí negativně. Jde o určitý záporný jev, kterému je vystavena současná sociálnědemokratická vláda.

Švédsko je ovšem celkově hospodářsky úspěšné. Má nízkou nezaměstnanost, zkrocenou inflaci a slušný hospodářský růst. V širším pohledu si tedy Švédsko nevede nijak špatně. Problémy související s migrací ale stále přetrvávají. Země přijala od roku 2012 asi 400 tisíc migrantů, což z ní činí největšího příjemce migrantů v Evropě na počet obyvatel. V některých městech typu Malmö jsou čtvrti, kde jsou sociální problémy s migrací spojené. Kriminalita celkově nijak nevzrostla, ale roste podíl mediálně zajímavých případů, jako útoky střelnými zbraněmi, granátový útok na policejní stanici a další. Ty jsou dávány do souvislostí právě s migrací.

Migranti ve švédském kempu v Malmoe.

Migranti ve švédském kempu v Malmö.

Lidovky.cz: Švédští voliči se tedy rozhodují spíše podle jejich aktuální životní situace, nebo problémy dokáží vnímat z dlouhodobého hlediska?
Ve Švédsku je na rozdíl od české politiky daleko větší identifikace občanů s politickými stranami. Zavedené politické strany si mohou být jisté získáním svého podílu hlasů, ovšem podíl lidí, kteří se identifikují se stranou, klesá. Lidé, kteří se identifikují se stranou, jen tak nemění svůj názor a nerozhodují se emocionálně na základě jedné konkrétní skutečnosti. Přítomnost Švédských demokratů v politice je dlouhodobá záležitost a za tu dobu si dokázali vybudovat poměrně silnou členskou i voličskou základnu. Znamená to tedy, že rozhodování o švédské politice není dáno jednou událostí, ale je to vyvrcholením nějakého dlouhodobějšího trendu.

Výsledek voleb bude mít na Evropu malý vliv

Lidovky.cz: Jaký vnímáte tedy posun ve smýšlení voličů od posledních voleb v roce 2014?
Podle některých průzkumů se ukazuje, že až polovina voličů pravicových stran, nejenom těch umírněných, ale třeba i centristů, křesťanských demokratů nebo liberálů, je ochotna uvažovat o nějaké spolupráci se Švédskými demokraty. Švédští demokraté, kvůli své historické zátěži vzniku jako neonacistické strany, byli vnímáni jako nepřijatelní pro kohokoli. Ale v posledních letech se snaží profilovat jako strana obyčejných voličů, nikoli nějakých extremistů. To se jim daří a proto je volí nejenom bývalí voliči umírněných stran, ale také voliči sociálních demokratů. Typičtí jsou například lidé z nižších sociálních vrstev, odboráři a podobně. Švédští demokraté se stávají více a více přijatelnými pro klasické voliče. Je to něco, co jsme v minulosti neviděli. Až do nedávna bylo jakési stigma volit Švédské demokraty, nyní se však situace a postoj mění.

Lidovky.cz: Mohly by nadcházející volby ovlivnit rozhodování Švédů v otázce vstupu do NATO? Zda se k alianci oficiálně připojit nebo zůstat blízkým spolupracovníkem, Švédsko řeší již několik let.
Švédská společnost je v této otázce rozdělená. Švédští demokraté jsou samozřejmě nacionalisté, takže jsou proti Evropské unii, proti většímu švédskému angažmá v mezinárodních vztazích. Nemyslím si ani, že bychom mohli hovořit o případném svexitu (označení pro případný odchod Švédska z EU - pozn. red.). Pravdou však je, že kromě Švédských demokratů volá po opuštění Evropské unie také Levicová strana, což jsou bývalí komunisté. Tyto strany volí značný podíl lidí, ale stále jejich počet nepřekračuje 25 nebo 30 procent.

Lidovky.cz: Ovlivní podle vás výsledky švédských voleb dění v Evropské unii, potažmo v Evropě obecně?
Švédsko není svojí současnou předvolební situací nijak výjimečné. Podobný scénář vidíme i v ostatních zemích, například v Itálii nebo Dánsku. Tento typ protiimigračních stran se dostává na vládní pozice a vládnoucí kabinet podporují třeba z opozice. Nálada Evropské unie se určitě měnit bude. Nemyslím si ale, že by to bezprostředně něco znamenalo. Švédsko není členem eurozóny, není to dle mého názoru ani tahoun evropské integrace či nějaký stát, který by udával agendu evropské politiky. Zapadá ale do mozaiky evropských států, ve kterých se dostávají do popředí strany krajině pravicové nebo také radikálně pravicové populistické strany.

Lidovky.cz: Je s volbami letos spojená nějaká výrazná politická postava?
Nejsem si jistý. Nemyslím si ale, že by švédské politice z obecného hlediska dominovali lídři. Švédská politika je samozřejmě také o osobnostech, ale ne tolik, jako například v České republice. Mnohem důležitější jsou postoje stran, které jsou programově mnohem silnější než u nás. Voliči se tedy primárně rozhodují podle toho, ne podle osobností.

Vítězství jako symbolický význam

Lidovky.cz: Kdo má tedy kromě Švédských demokratů šanci ve volbách uspět?
Vedle úspěchů Švédských demokratů nemůžeme jinak čekat nějaký výraznější posun. Patrně oslabí sociální demokraté, kteří od roku 1917 jsou tou nejsilnější parlamentní stranou. Letos po sto letech mohou padnout a být až druzí nebo třetí. Ostatní strany také budou ztrácet. Vedle sociálních demokratů jsou už ve Švédsku jen menší strany: Zelení, Levicová strana a Křesťanští demokraté. U nich se očekává výsledek maximálně do 10 procent. Hlavním morálním vítězem budou nejspíše Švédští demokraté a jako poražení skončí pravděpodobně dvě velké tradiční strany, a to sociální demokraté a patrně i Umírnění. Švédští demokraté patrně uspějí na úkor sociálních demokratů.

Lidovky.cz: Jaký výsledek podle vašeho názoru volby přinesou?
Některé průzkumy dávají Švédským demokratům mírnou šanci na vítězství, ale podle většiny průzkumů budou na druhém, na třetím místě. Nezáleží ale tolik na tom, jestli vyhrají nebo jak jinak se umístí, v žádném případě nebudou mít v parlamentu většinu nebo jednoznačného koaličního partnera. Pravděpodobně stejně skončí v opozici. Jejich vítězství ale může mít velký symbolický význam. Ve vládě podle mého názoru zůstanou současné strany z levice nebo pravice. Je otázka, jestli se sociální demokraté udrží u moci, možná tomu tak nebude. Pro tradiční strany ale bude pořád výhodnější domluvit se mezi sebou napříč levicí a pravicí a vyloučit tak Švédské demokraty z vládnutí. Proevropské strany by tím měly i nadále většinu.

Lidovky.cz: Očekáváte po volbách ve Švédsku nějaké zásadní změny? 
Nějaké změny vidíme už teď. Stávající strany jsou přece jen vůči migraci už opatrnější. Rétorika z let před migrační krizí přece jen ochladla. Nečeká se ale nějaká velká povolební změna. Záleží, jestli u moci zůstane Sociální demokracie, anebo jestli se utvoří pravicová aliance, nečekám však nějakou zásadní změnu směřování, která by ovlivnila například i nás. Vedle levého a pravého bloku bude stále větší blok Švédských demokratů.

SOUČASNÁ POLITICKÁ SITUACE VE ŠVÉDSKU

Dosud poslední švédské volby na podzim roku 2014 se ziskem 31 % vyhrála středolevá Švédská sociálnědemokratická dělnická strana. Ta je politickým favoritem ve Švédsku již od roku 1917, kdy od té doby neprohrála ani jedny volby. Její popularita ale prudce slábne a během posledních 25 let klesla skoro na polovinu. Před čtyřmi roky sociální demokraté zaznamenali ve volbách druhý nejhorší výsledek za posledních sto let a museli sestavit koalici se Zelenými.

Se sociálními demokraty byly dlouhá léta spojovány také sociální úspěchy Švédska, jako je rovnoprávnost, špičková úroveň bezplatného vzdělávání nebo pomoc v nezaměstnanosti. Stále více je ale strana kritizována za toleranci a podporu přistěhovalectví.

Druhou největší stranou Švédska je liberálně-konzervativní Umírněná koaliční strana, která v minulých volbách získala 23 % hlasů a skončila druhá za sociálními demokraty. Strana jako taková podporuje volný trh, snížení daní nebo osobní svobody. Podobně jako Švédští demokraté se ale snaží o omezení přijímání migrantů do Švédska.