„Nevylučujeme to... Ale zároveň musíme přiznat, že musí být vytvořena mezinárodní koalice, která podnikne konkrétní kroky,“ řekl Kristersson v ukrajinské metropoli. Dodal, že Švédsko učiní na podporu Ukrajiny vše, co bude v jeho silách, ale nechce ohrozit možnost své vlastní obrany.
Stockholm loni, po ruské ozbrojené agresi vůči Ukrajině, změnil svou dlouholetou politiku a Švédsko společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Vstup, který musí schválit všichni stávající členové, však zkomplikoval trvající turecký odpor, kladně se zatím nevyjádřilo ani Maďarsko.
Kyjev v poslední době na své spojence naléhá, aby mu dodali moderní stíhačky, které jsou podle něj vzhledem k ruské převaze ve vzduchu nezbytné. Západ se ale zatím dodávky bojových letounů zdráhá přislíbit.
Dodání amerických stíhaček F-16, které jsou v ukrajinském hledáčku, připustila tento týden nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, zároveň ale uvedla, že Nizozemsko chce jejich případné vyslání na Ukrajinu nejprve projednat s USA. Americký ministr obrany Lloyd Austin nechtěl po úterním setkání kontaktní skupiny pro Ukrajinu poskytnutí těchto stíhacích letounů komentovat.
Vedle Švédska využívají stíhačky Gripen vyráběné společností Saab v Evropě také armády České republiky a Maďarska. Jeden stroj létá také ve Velké Británii. České letectvo dostalo gripeny do pronájmu v roce 2005 a bude je používat nejméně do roku 2027. Ačkoli se o gripenu běžně mluví jako o švédském letadle, na jeho vývoji a prodeji ve světě se podílela také britská zbrojovka BAE Systems (někdejší British Aerospace).
