Česká republika je poslední členskou zemí unie, která ratifikaci lisabonské smlouvy nedovedla do konce. Aby reformní dokument začal platit v celé EU, je ještě třeba podpis prezidenta Václava Klause.
O víkendu Klaus v Lidových novinách uvedl, že nebude požadovat, aby záruku České republice ratifikovaly všechny členské země EU. Stačila by mu takzvaná irská cesta: Irsko dostalo záruky na červnovém unijním summitu. ROZHOVOR S PREZIDENTEM ČTĚTE ZDE
Reinfeldt naznačil podporu pro Klausův postoj."Shodujeme se ohledně této výjimky (z lisabonské smlouvy)," řekl švédský premiér. "Jsem si jistý, že Češi to ratifikují, pokud dostanou výjimku," uvedl Reinfeldt. Podle něj nyní švédské předsednictví unie na této věci pracuje a bude o Lisabonu jednat s ostatními zeměmi EU na unijním summitu, který se koná příští týden.
Podle švédských médií přichází nové Reinfeldtovo prohlášení zřejmě po novém rozhovoru mezi švédským premiérem a českým prezidentem.
Klaus se obává dokončit ratifikaci smlouvy reformující EU, protože by podle něho mohly být prolomeny takzvané Benešovy dekrety. To by podle prezidenta mohlo otevřít cestu k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců vystěhovaných po druhé světové válce z tehdejšího Československa. Klaus proto požaduje, aby si Česko dojednalo výjimku z listiny základních práv EU, která by se skrze smlouvu stala právně závaznou.
Klaus také čeká na výrok českého ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou. O víkendu Klaus v médiích zopakoval, že lisabonskou smlouvu nepovažuje za dobrou věc pro Evropu ani pro Českou republiku. Zároveň ale připustil, že navzdory jeho neochotě dokument ratifikovat smlouva zřejmě nakonec vstoupí v platnost.
