Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Svět bude ode dneška jiný, shodují se světoví státníci. Putina obhajují jen Čína a Bělorusko

Britský premiér Boris Johnson hovoří na tiskové konferenci k dění na Ukrajině. (21. února 2022) foto: Reuters

Ruská invaze na Ukrajinu otřásla děním nejen v Evropě. Přinášíme proto souhrn nejzajímavějších reakcí státníků z celého světa. Většina se staví na stranu Ukrajiny, najdou se však i ti podporující Rusko.
  16:15

„Rusko ráno zákeřně zaútočilo na naši zemi, stejně jako nacistické Německo za druhé světové války. K dnešnímu dni se naše země ocitly na opačných stranách světových dějin. Rusko se vydalo na cestu zla, ale Ukrajina se brání a nevzdá se své svobody bez ohledu na to, co si myslí Moskva,“ to byly jedny z prvních slov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nedlouho po začátku invaze na Ukrajinu ze strany Ruska.

Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany.

Ruský prezident Vladimir Putin naopak uvedl, že okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky a cílem operace je ochrana lidských životů, nikoliv okupace ukrajinských území. „Pouze“ její demilitarizace a denacifikace. „Spravedlnost a pravda je na ruské straně,“ řekl Putin s tím, že veškerá odpovědnost je na ukrajinském straně.

Prohlášení NATO k invazi na Ukrajinu: Rusko zaplatí velmi vysokou ekonomickou i politickou cenu

Taková jsou slova hlavních tváří konfliktu. Co ale na dění na Ukrajině říkají ostatní? O závažnosti celé situace patrně nejlépe svědčí slova slovenského premiéra Eduarda Hegera, který konstatoval, že svět bude ode dneška jiný. „Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy,“ konstatoval Heger na svém facebookovém účtu s tím, že slovenská vláda se vší rozhodností odsuzuje činy ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády. „Všechny oběti, které tato válka přinese, budou jejich obětmi a budou se zodpovídat před světovou veřejností,“ uvedl.

V podobném duchu se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který na Twitteru napsal, že prezident Putin se rozhodl pro předem připravenou válku, která přinese katastrofální ztráty na životech. „Za smrt a zkázu, kterou tento útok přinese, je odpovědné pouze Rusko. Spojené státy a jejich spojenci a partneři budou reagovat jednotně a rozhodně. Svět bude volat Rusko k odpovědnosti,“ doplnil.

Další, kdo promluvil, byla třeba německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která konstatovala, že svět na tento ruský den hanby nezapomene. „Rusko útokem na Ukrajinu porušilo základní pravidla mezinárodního pořádku,“ řekla. Takřka totožná slova volil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je dnešek strašným dnem pro Ukrajinu a temným dnem pro Evropu.

To si myslí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle nějž prožíváme nejtemnější hodiny Evropy od druhé světové války. „EU bude reagovat co nejdůrazněji a dohodne se na nejtvrdším balíčku sankcí, jaký jsme kdy zavedli.“

Okamžitou reakci slíbil třeba i britský premiér Boris Johnson. „Náš úkol je jasný: musíme diplomaticky, politicky, ekonomicky a nakonec vojensky zajistit, aby tento strašlivý a barbarský podnik Vladimira Putina skončil neúspěchem,“ řekl ve svém projevu. Podle jeho příspěvku na Twitteru si pak prezident Putin zahájením nevyprovokovaného útoku na Ukrajinu zvolil cestu krveprolití a destrukce, přičemž členové Spojeného království společně se spojenci budou reagovat rozhodně.

Jak by taková rozhodná reakce mohla vypadat naznačila například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Prezident Putin je zodpovědný za návrat války do Evropy. Zaměříme se na strategická odvětví ruské ekonomiky tím, že jim zablokujeme přístup ke klíčovým technologiím a trhům. Oslabíme ekonomickou základnu Ruska a jeho schopnost modernizace. Kromě toho zmrazíme ruská aktiva v EU a zastavíme přístup ruských bank na evropský finanční trh.“

O něco smířlivější tón pak zvolil třeba izraelský ministr zahraničí Jair Lapid, který sice ruský útok na Ukrajinu označil za závažné porušení mezinárodního řádu a uvedl, že jej Izrael odsuzuje, avšak dodal, že Izrael má dlouhodobé a dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou „Stále je čas to (válku) zastavit, vrátit se k jednacímu stolu a za zprostředkování velmocí vyřešit neshody mírovým způsobem,“ uzavřel.

Na stranu Ruska se pak dle očekávání postavila třeba Čína. Podle jejích zástupců zahraničí média dění na Ukrajině nesprávně označují jako ruskou invazi. „Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly nad Běloruskem. Lukašenko mluví o rychlé válce

Prorusky se vyjádřil také běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který podle agentury Ria Novosti mimo jiné navrhl zprostředkovat přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Minsku a informoval, že běloruská armáda se vojenských operací na Ukrajině neúčastní. Právě Lukašenko z vyprovokování konfliktu obvinil Ukrajince. „Neudělali nic, aby tomu zabránili. Neustále zvyšovali napětí. I po uznání republik. Zastavte to! Proti komu budete bojovat? Proti nejmocnější jaderné mocnosti,“ citovala prezidentova slova agentura BelTA. Jako prostředník řešení konfliktu se pak podle světových médií nabídl i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž řekl, že Turci podporují boj Ukrajiny za územní celistvost a vyzval k řešení krize u mírového stolu.

Letecký a pozemní útok na Ukrajinu začal ze strany Ruska ve čtvrtečních ranních hodinách, když Putin oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ukrajinci později uvedli, že směr ruského útoku šel z Ruska, Běloruska i z anektovaného Krymu.

Autor: