17. prosince 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Svět má nová pravidla pro klima. Státy toho dělají proti oteplování málo, míní kritici

Enviromentalisté na konferenci o životním prostředí v Katovicích. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Enviromentalisté na konferenci o životním prostředí v Katovicích. | foto: Reuters

KATOVICE/PRAHA Po zdlouhavých jednáních nakonec skončila poslední klimatická konference úspěchem. Kritici ale varují, že státy toho stále dělají příliš málo, aby se zastavilo oteplování Země.

Dvoutýdenní světová klimatická konference OSN v polských Katovicích sice skončila o něco později, než bylo plánováno, prodloužení se ale nakonec vyplatilo. Téměř dvě stovky států, které se jí zúčastnily, totiž schválily vůbec poprvé závazný soubor pravidel, jež mají pomoci prosadit závěry klimatické konference v Paříži z roku 2015.

Tam se lídři členských států OSN svého času dohodli, že jejich vlády podniknou opatření s cílem udržet globální oteplování pod rozdílem 1,5 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí.

Dosud ale neexistovaly jednotné a transparentní nástroje, které by dovolovaly závazky jednotlivých států a jejich naplňování sledovat. Jejich schválení předcházela mnohaletá vyjednávání. Při nich se zároveň podařilo definovat stejné standardy, které budou platit jak pro tradiční průmyslové státy, tak i pro prudce se rozvíjející Čínu nebo Indii.

„Všichni přítomní se musejí něčeho vzdát, aby něco získali,“ apeloval v sobotu náměstek polského ministra životního prostředí Michał Kurtyka. Tehdy ještě nebylo jisté, jestli se podaří dosáhnout nějaké dohody. Účastníci katovické konference se shodují, že to byl právě Kurtyka, kdo se nakonec zasloužil o konečný úspěch. V kuloárech konference neúnavně hledal možné styčné body mezi rozcházejícími se pozicemi.

Výsledkem minulých dvou týdnů je 133 stran textu. Vedle pravidel pro porovnávání pokroku se také podařilo dosáhnout shody ohledně výše finanční pomoci bohatých průmyslových států, která by měla směřovat mezi rozvojové. Počínaje rokem 2020 by měly každoročně dostávat sto miliard dolarů na zlepšení klimatu.

Jednání v Katovicích byla silně ovlivněna zprávou, kterou vydali v říjnu zástupci Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Z ní vyplynulo, že již nyní je teplota na Zemi vyšší o jeden stupeň. Zároveň také přišla sinformací, že maximálního nárůstu teploty o1,5 stupně, který byl stanoven v Paříži, lze dosáhnout pouze za předpokladu, že budou přijata radikální opatření.

Nejpozději do roku 2050 pak musí být podle vědců emise oxidu uhličitého stlačeny na nulu. Namísto toho se ale očekává, že až do roku 2100 by mohla teplota na Zemi stoupnout o tři až čtyři stupně. Naplnění tohoto negativního scénáře se dlouhodobě obávají hlavně některé menší ostrovní státy z Oceánie, jimž by vpřípadě zvýšení hladin oceánů mohl hrozit zánik.

Závěrečná deklarace z Katovic vyzývá členské státy OSN, aby si do budoucna stanovily ambicióznější cíle na snížení emisí skleníkových plynů. Podobně jako závěry z Paříže nestanovily ovšem ani Katovice povinnost, že země musí cílů dosáhnout.

Brazílie blokovala komuniké

To souvisí v neposlední řadě i stím, že řada klíčových států změnila v posledních letech své dosavadní postoje k ochraně klimatu, a to někdy i zásadním způsobem. Platí to hlavně pro USA, kde došlo po nástupu prezidenta Donalda Trumpa v lednu 2017 k odklonu od politiky jeho předchůdce Baracka Obamy.

Loni v létě pak Washington od pařížské dohody dokonce zcela ustoupil. Americká vláda argumentovala, že přijaté závazky ohrožují pracovní místa v těžebním průmyslu.

Podobně skepticky jako Američané se staví k pařížské dohodě i Austrálie nebo Brazílie. A právě Brazílie během posledního dne konference v Katovicích blokovala přijetí závěrečného usnesení.

Její zástupci se snažili změkčit podmínky pro přičítání emisních povolenek v rámci projektů CDM (Clean Development Mechanism). Ty umožňují průmyslovým státům zlepšit vlastní klimatickou bilanci tím, že budou financovat ekologické projekty – například zalesňování nebo výstavbu větrníků – v rozvojových zemích.

Spor se točil okolo otázky, kdo si bude moci dané opatření přičíst k dobru, jestli stát, jenž zmíněné projekty financoval, nebo ten, který byl jeho adresátem.

Nakonec bylo dohodnuto, že téma se stane předmětem jednání na klimatické konferenci, která se bude konat příští rok v Chile.

Najdete na Lidovky.cz