Čtvrtek 6. srpna 2020svátek má Oldřiška 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Svět si připomíná 70 let od začátku korejské války. Její stín nad poloostrovem zdaleka nezmizel

Portréty severokorejských vůdců Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Portréty severokorejských vůdců Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. | foto: Reuters

SOUL/PRAHA  Sedm desítek let od začátku krvavé korejské války střídá severokorejský režim vyhrůžky s vlídnější tváří. Výraznější posun směrem k urovnání situace na poloostrově ale není na obzoru.

Tam a zase zpátky. Zvratů ve vztazích mezi komunistickou Severní Koreou (KLDR) a demokratickou Korejskou republikou (Jižní Koreou) už bylo v historii mnoho, poslední dny jsou ale na přemety „ode zdi ke zdi“ zvlášť bohaté.

„Zničili jsme budovu, abychom donutili tu lidskou spodinu a všechny, kdo nad ní drží ochrannou ruku, platit za jejich zločiny.“ Těmito slovy oznámila minulý týden oficiální zpravodajská agentura Severní Koreje KCNA zničení tzv. styčného úřadu mezi Severní a Jižní Koreou v severokorejském městě Kaesong. Ten byl přitom zřízen k deeskalaci napětí mezi oběma korejskými státy.

Severokorejský režim následně vyhlásil, že „odvetné kroky (myšleno proti Jižní Koreji, pozn. red.) mohou zahrnovat i vojenské akce“ a pohrozil obsazením tzv. demilitarizovaného pásma oddělujícího oba korejské státy.

Jen o několik dní později, toto úterý, však severokorejský režim oznámil, že plány na vojenské kroky proti Jižní Koreji „pozastavuje“. To vše se děje v situaci, kdy si svět připomíná 70leté výročí vypuknutí krvavé korejské války (25. června 1950), v níž zahynuly nejméně 4 miliony mrtvých, hlavně civilistů.

Mark Esper, americký ministr obrany, ukázal úsměv během konference NATO, na...

Mark Esper, americký ministr obrany.

„Budeme hájit těžce vybojovaný mír na Korejském poloostrově,“ uvedly ve čtvrtek ve společném prohlášení USA a Jižní Korea. Ve komuniké ministrů obrany USA a Jižní Koreje Marka Espera a Čong Kjong-tua se zase praví: „V tento den se z nutnosti zrodila vojenská aliance mezi našimi zeměmi.“

Žádná výroční společná korejsko-korejská akce se však vzhledem k aktuálnímu napětí nekonala.

Jen propaganda nebo nátlak na sankce?

V tom, čeho chce severokorejský diktátor Kim Čong-un těmito manévry dosáhnout, tápají i experti na korejské záležitosti. Podle jedné skupiny názorů Kima jen rozčílila zvýšená propagandistická aktivita na jihokorejské straně, zejména vypouštění balonů a letáků se „závadným“ obsahem směrem na severokorejské území. Takové je i oficiální stanovisko Pchjongjangu.

Tzv. balonová propaganda skutečně z jihokorejské strany v posledních týdnech zesílila. Balony s letáky, přenosnými disky a dalšími médii obsahujícími jihokorejské zpravodajství (v KLDR nedostupné) ovšem vypouštějí směrem na sever různé jihokorejské nevládní spolky, často tvořené uprchlíky ze Severní Koreje, dlouhodobě.

Novinkou v této propagandistické válce se staly malé vaky naplněné rýží rovněž směřující do Severní Koreje. Obyvatelům KLDR mají připomenout, že na Jihu vládne dostatek – zatímco Severní Koreu v minulých dekádách opakovaně sužovaly hladomory, kterým podle nepotvrzených zpráv padly za oběť miliony lidí.

Vláda v Soulu tyto aktivity oficiálně odmítá s tím, že ničemu nepomohou. „Vypouštění balonů by mělo okamžitě přestat, mezikorejským vztahům a míru rozhodně nepomáhají,“ prohlásil tento týden mluvčí jihokorejské vlády ve zřejmé snaze neprovokovat severního, po zuby ozbrojeného souseda.

Americký prezident Donald uvedl, že pozve Kima do Washingtonu.

Americký prezident Donald a Kim Čong-un překračují hranici mezi Jižní a Severní Koreou.

Jiní vidí sofistikovanější důvod: Kim Čong un se prý střídavým nátlakem snaží přimět jižního souseda k tomu, aby „vydupal“ z USA ústupky ve věci sankcí proti KLDR. Americký prezident Donald Trump se totiž sice v letech 2018 a 2019 v deklarované snaze „vyřešit“ korejský problém dvakrát sešel s Kimem, avšak další pokrok vázne na tom, že Američané trvají na jaderném odzbrojení KLDR, zatímco Pchjongang žádá nejprve zrušit ekonomické sankce. Ty zemi dlouhodobě poškozují a přispívají k nedostatku potravin i moderního spotřebního zboží.

Sedmdesát let od války se tak zdá, že opravdová normalizace situace na Korejském poloostrově zůstává stále stejně daleko. Tedy v nedohlednu.

Korejská válka byla důsledkem politického rozdělení Korejského poloostrova podle dohody Spojenců ze závěru 2. světové války a zároveň odrážela bipolární rozdělení světa v počátcích tzv. studené války.

25. června 1950 po řadě provokací vtrhly jednotky komunistické Severní Koreje na jih poloostrova a rychle dobývaly jihokorejské území včetně hlavního města Soulu. Jihokorejské jednotky podporované armádou USA byly zprvu zatlačeny až na samý jih poloostrova, protiofenzívou se jim ale posléze podařilo protivníka zatlačit až hluboko na severokorejské území. KLDR v konfliktu podporoval Sovětský svaz a později masivně také Čína.

Válka skončila po více než třech letech, na konci července 1953, příměřím. To trvá dodnes, technicky jsou tedy KLDR a Jižní Korea stále ve válečném stavu. Konflikt přinesl obrovské ztráty na životech – včetně započtení civilistů přišly o život nejméně 4 miliony lidí – a ohromné materiální škody. Fakticky přitom skončil patem: území změny oproti situaci před červnem 1950 byly jen nepatrné.

„Demilitarizované pásmo“

Takzvané demilitarizované pásmo (anglicky Korean Demilitarized Zone, DMZ) je asi 250 kilometrů dlouhý a 4 kilometry široký pruh země táhnoucí se napříč Korejským poloostrovem přibližně podél 38. rovnoběžky a oddělující oba korejské státy.

Navzdory svému názvu tvoří DMZ součást pravděpodobně nejvíce militarizovaného území na světě – na obou jeho stranách je ve zbrani připraveno několik set tisíc vojáků, zónu lemují těžká vojenská zařízení a ostnaté dráty, donedávna tam byly rozesety statisíce pozemních min. 

Jihokorejští vojáci drží stráž v demilitarizované zóně oddělující obě Koreje.

Jihokorejští vojáci drží stráž v demilitarizované zóně oddělující obě Koreje.

Tři Severokorejci v demilitarizované zóně.

Tři Severokorejci v demilitarizované zóně.

Přes „demilitarizované pásmo“ není zřízen žádný trvalý hraniční přechod. V lokalitě bývalé obce Pchanmundžon se občas konají politická jednání (v červnu 2019 se zde například setkali prezident USA Trump a severokorejský diktátor Kim Čong-un). Pchanmundžon je také možno navštívit z jihokorejské strany v rámci turistické exkurze.

Všelichová: V Turecku právo neplatí, udělala jsem chybu a dostala lekci

Markéta Všelichová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Markéta Všelichová, dívka, která byla v Turecku odsouzena za terorismus, když se přidala ke kurdským milicím YPG,...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Bavorsko kouká přes hranice se znepokojením. Jsou tu mnohem přísnější než Češi

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Bavorsko sleduje vývoj v České republice se znepokojením. Proticovidová opatření, která patří několik měsíců ve...