Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Svět vyhlásil pandemii prasečí chřipky, Česko je připravené

Svět

  16:09
ŽENEVA - Světová zdravotnická organizace kvůli šíření prasečí chřipky zvýšila stupeň pandemického rizika na nejvyšší bod, tedy na šestý. Potvrdila tak vznik pandemie. Po čtyřiceti letech. V 73 zemích onemocnělo přes 28 tisíc lidí, zemřelo 141.

Prasečí chřipka foto: ČTK

Situace v České republice je podle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové pod kontrolou. Potvrdily se zatím jen čtyři případy nové chřipky. Země je plně připravena zvládnout vyšší výskyt onemocnění virem A/H1N1 a nechystá uzavření hranic ani žádné zpřísnění již přijatých opatření.

"Česko postupuje podle schváleného pandemického plánu. Bylo zavedeno pravidelné týdenní sledování akutních respiračních infekcí v pěti věkových kategoriích na území celého státu. Byla zavedena moderní a rychlá diagnostika nového chřipkového viru. Byly a jsou prověřovány pandemické plány jednotlivých krajů i resortů," řekla Jurásková.

Opatření se podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta nyní soustřeďují na to, aby se infekce nešířila. Teprve v další fázi by přišla na řadu i péče o vyšší počty nemocných. "Česko nepřipravuje žádná omezující opatření, například uzavření hranic či zákaz nebo omezení cestování," potvrdil Vít. Země má podle něj dostatek antivirotik pro 20 procent obyvatel a jedná s výrobci o nákupu pandemických vakcín, jakmile je začnou vyrábět.

"Lidé by měli vnímat, že je to nové onemocnění. Zatím všechny informace jsou, že onemocnění je velmi lehké, maximálně středně závažné, a že odeznívá i bez nasazení specifické léčby. Závažný průběh mělo u některých mladých lidí v Mexiku a USA," shrnul Vít.

Přehled pandemií chřipky od konce 19. století

Ruská chřipka (1889 až 1892; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí): Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.

Španělská chřipka (1918 až 1920; kmen H1N1; až 40 milionů obětí): Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.

Asijská chřipka (1957 až 1958; kmen H2N2; až dva miliony obětí):
Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.

Hongkongská chřipka (1968 až 1969; kmen H3N2; asi milion obětí): Nejmírnější pandemie ve 20. století. Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.

Prasečí chřipka (mexická či chřipka nového typu; 2009; kmen H1N1; přes 140 mrtvých): Chřipka se poprvé objevila v dubnu 2009 v Mexiku, poté se rozšířila do USA, Evropy, Asie, Jižní Ameriky či Austrálie (v ČR byly dosud zaznamenány čtyři
případy).


Pandemie se naposledy na světě objevila v roce 1968. Podle posledních dostupných informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí zdravotníci zaznamenali dosud zhruba 28 tisíc případů nákazy takzvanou prasečí chřipkou v bezmála osmi desítkách zemí. Vir A(H1N1) připravil o život 141 osob.

WHO

Kvůli šíření choroby se dnes v Ženevě sešel krizový výbor WHO. Rozhodl se přikročit k vyhlášení posledního stupně své šestibodové škály. Vir se totiž začal šířit i mezi kontinenty a přenáší se stále častěji z člověka na člověka, upřesnil mluvčí WHO Gregory Hartl. Zdůraznil, že vyhlášení pandemie nevypovídá nic o závažnosti choroby, ale jen o jejím šíření. Většina pacientů měla jen mírné příznaky.

"Pandemický znamená globální, nemá to ale žádný význam, co se týče závažnosti či mírnosti onemocnění," uvedl Hartl.

Stupně varování

Stupeň 1: Mezi zvířaty se nešíří žádné viry způsobující infekci u lidí.
Stupeň 2: Zvířecí chřipkový virus způsobuje nákazu i u lidí a je považován za potenciální pandemickou hrozbu.
Stupeň 3: Chřipka se sporadicky vykytuje u lidí, ale nedochází k
významnějšímu přenosu z člověka na člověka.
Stupeň 4: Ověřený přenos z člověka na člověka, který může způsobit epidemii v rámci určité komunity lidí. Významné zvýšení pandemické hrozby.
Stupeň 5: Přenos z člověka na člověka nejméně ve dvou zemích světa. Silný signál bezprostřední pandemické hrozby.
Stupeň 6: Virus se šíří do další země v jiném regionu. Globální pandemie je na cestě.

Podle dostupných informací se nyní státy WHO, kterých je 193, budou muset zaměřit na intenzivnější boj s chřipkou. Měly by se také zásobit očkovací látkou. Současná vakcína je proti sezónní chřipce, ale proti viru A(H1N1) neúčinkuje.

Vědci nyní vyvíjejí nové očkování. Vir se dosud šířil hlavně v Americe, Mexiku a Kanadě. Nyní se vyskytlo velké množství případů i v Austrálii. "Testovali jsme v posledních dvou týdnech 5500 lidí. To je víc osob, než kolik jsme jich testovali za celou chřipkovou sezonu," řekl premiér australského státu Victoria John Brumby.

Prasečí chřipka v číslech: 141 obětí, nakažení v 74 zemích

12. dubna 2009 - První oficiální obětí prasečí chřipky se stala Adela María Gutiérrezová (39) ze San Luis Potosí ve středním Mexiku. K lékaři se dostavila 9. dubna, diagnostikován jí byl atypický zápal plic. K dnešnímu dni má Mexiko vůbec nejvíc obětí - 108.
23. dubna 2009 - Sedm případů prasečí chřipky se našlo u lidí v Kalifornii a Texasu. Všechny osoby se uzdravily.
24. dubna 2009 - Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila, že smrt 18 lidí v Mexiku způsobil vir prasečí chřipky typu A/H1N1. Mexické orgány kvůli epidemii učinily řadu opatření.
25. dubna 2009 - WHO označila vypuknutí nemoci v Mexiku a USA za mimořádnou událost mezinárodního významu a nouze.
26. dubna 2009- Mnohé země přijaly bezpečnostní opatření, převážně potom monitorování a kontroly na letištích. Rusko například výrazně omezilo dovoz masa ze Severní i Latinské Ameriky.
27. dubna 2009
- WHO se rozhodla zvýšit stupeň varování před pandemií prasečí chřipky na čtvrtý stupeň
- Španělsko potvrdilo případ nákazy, což znamenalo první potvrzenou infekci virem A/H1N1 v Evropě.
29. dubna 2009
- Nemoc si vyžádala první oběť mimo Mexiko, v USA zemřelo dvouleté dítě, které ale z Mexika pocházelo. Oběti poté nahlásily také Kanada, Kolumbie, Kostarika, Chile, Dominikánská republika a Guatemala.
- Poprvé byla nákaza zjištěna ve střední Evropě - v Německu a v Rakousku.
- WHO zvýšila stupeň varování ze čtvrtého na předposlední pátý stupeň
30. dubna 2009 - WHO nahradila novým pojmenováním nemoci její dosud užívaný název "prasečí chřipka", aby zabránila domněnkám, že prasata a vepřové maso znamenají nějaké nebezpečí. Nový název - A(H1N1) - je podle viru, který nemoc způsobuje.
1. května 2009 - Výskyt nemoci byl potvrzen v Hongkongu, jednalo se o první případ nákazy virem v Asii.
9. května 2009 - O prvních svých nakažených občanech informovalo Japonsko či Austrálie.
11. května 2009 - První případ nákazy byl zaznamenán v Číně.
22. května 2009 - Chřipka se poprvé objevila v Rusku.
25. května 2009 - První případ prasečí chřipky oznámilo i Česko. Nemocným byl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z USA. Celkem v ČR zatím onemocněli čtyři lidé.
11. června 2009 - WHO kvůli šíření takzvané prasečí chřipky zvýšila stupeň pandemického rizika na nejvyšší bod své šestibodové škály.

Odborníci kvůli rychlému šíření nemoci proto požadovali po WHO, aby pandemický stupeň zvýšila. V Česku jsou zatím registrovány čtyři případy nákazy, všechny byly dovezené z USA.

Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...