22. července 2017 15:06 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Nejčernější scénář? Soud zasáhne do voleb, Polsko ztratí právo hlasovat v EU, říká Jourová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 256Diskuse
Eurokomisařka Věra Jourová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eurokomisařka Věra Jourová. | foto: Michal Šula, MAFRA

PRAHA Polská vládní strana Právo a Spravedlnost rozjela od svého nástupu vlnu reforem, nad kterými evropští státníci povytahují obočí. Poslední z nich, která umožní vládnoucí moci libovolně obsazovat nejvyšší soud, jenž mimo jiné posuzuje i svobodnost voleb, už ale vzbudil mezinárodní pohoršení. Situací se intenzivně zabývá eurokomisařka Věra Jourová. „Možná Vám to nebude připadat příliš konkrétní, ale nejhorší scénář je ten, kdy s námi polská vláda odmítne vést dialog o dopadech té reformy,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak čtete z pozice eurokomisařky současnou situaci v Polsku?
V tomto souhlasím s prvním místopředsedou komise Timmermansem – tedy že se jedná o vážný útok na nezávislost justice v Polsku. Pokud se tato reforma dotáhne do konce, nezávislá justice přestane existovat. Nemá smysl připomínat, proč trváme na tom aby v Polsku byla nezávislá justice a funkční právní stát. Není to primárně kvůli unii, ale kvůli lidem, kteří v Polsku žijí, kvůli demokracii. Pokud demontujete jeden ze základních pilířů tří mocí, na kterých demokratický stát stojí, bude v něm možné úplně všechno.

Lidovky.cz: Jste tedy přesvědčena, že k narušení moci by nedošlo pouze formálně, ale že by následovala další faktická kumulace moci do rukou vládní strany Právo a Spravedlnost?
Ano, přejde-li tato reforma do praxe, dojde k politizaci justice, kterou jsme v Evropě dlouho neviděli. Praktické dopady takové změny si raději ani nepředstavuji. Ovlivnit to může každého jednotlivého člověka v zemi. Procesy povedou soudci, kteří budou dosazeni politickou mocí a kteří budou hodnoceni a odměňováni právě touto mocí dle toho, jak „dobře“ rozhodují. Justice nemá a nemůže podléhat politickým a volebním turbulencím.

Lidovky.cz: Jaké nástroje může EU, potažmo Evropská komise, vůči Polsku uplatnit?
Momentálně spouštíme proceduru podle článku sedm Lisabonské smlouvy (řeší postihy vůči členským státům, může vést k pozastavení hlasovacích práv, pozn. red.). Dle mého osobního názoru nebyl tento článek vytvořen, aby byl někdy uplatněn. Jedná se o krajní řešení v případě, kdy se stát vydá úplně mimo principy, na kterých se státy EU dohodly. Ta procedura je ale dlouhá, rozhovory s Polskem vedeme už od první polské ústavní reformy z konce roku 2015. Zatím proběhla vůči polské vládě dvě doporučení. Připojila se i Benátská komise Rady Evropy, ta byla vůči Polsku velmi tvrdá, hovořila přímo o demontáži a paralýze ústavního soudu.

Lidovky.cz: Je správné, že se tématem zabývá Evropská komise jako nepolitický orgán?
Předložili jsme otázku Polska Radě pro všeobecné záležitosti, ve které zasedají ministři zahraničí. Já osobně jsem toho názoru, že Komise by neměla mít otázku Polska na svém stole příliš dlouho, nejdříve se k tomu mají vyjádřit členské státy. Ty se dohodly na nějakých společných kritériích a je na nich, aby rozhodly, jestli jiný člen klubu tahle kritéria porušil. Příští týden o tom budeme nicméně znovu jednat, pravděpodobně vydáme další doporučení Polsku a budeme očekávat odpověď. Pokud se ukáže, že není jiná cesta, jiné řešení, budeme to muset opět předložit státům.

A to už jsme právě ve článku sedm, kdy o tom budou rozhodovat ministři zahraničí nebo premiéři členských států, kteří rozhodnou, zda v Polsku probíhá systémové porušování právního státu. Nejtvrdším řešením by pak bylo dočasné odebrání hlasovacích práv Polsku. Takový krok je ale historicky bezprecedentní.

Eva Jourová (53)

Česká politička, která se v listopadu 2014 stala eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově Evropské komisi.

Díky svému mandátu v Evropské komisi se situací v Polsku podrobně zabývá.

Deset měsíců zastávala post ministryně pro místní rozvoj v Sobotkově vládě.

Na Karlově univerzitě vystudovala teorii kultury a práva.

Lidovky.cz: O zastavení hlasovacích práv by se však muselo hlasovat jednomyslně. Maďarský premiér Orbán už ale uvedl, že by takové opatření nepodpořil. Nezůstalo by tak „jen“ u avizovaného přiškrcování dotací?
Přiškrcování dotací jednoznačně odmítám. Nemůžeme tu podporovat praxi, kdy Unie platí diktaturu. O krácení dotací se momentálně vůbec nebavíme, ekonomická opatření vůbec nejsou na stole, my potřebujeme prosperující Polsko. Pokud jde o pana Orbána, my samozřejmě jeho dlouhodobou pozici sledujeme a známe. Budeme se snažit přesvědčit ho, aby si sám udělal objektivní analýzu situace a posoudil, zda takhle vypadá právní stát. To negativní stanovisko Maďarska nemůžeme jednoduše překročit, musíme o tom jednat. Stále věřím, že k tomu Maďarsko přistoupí objektivně.

Lidovky.cz: Kterého konkrétního scénáře se Evropská unie v Polsku obává nejvíc?
Možná Vám to nebude připadat příliš konkrétní, ale nejhorší scénář je ten, kdy s námi polská vláda odmítne vést dialog o dopadech té reformy. Dialog je to, co nejvíce postrádáme, konkrétně já nejvíce postrádám dialog s polským ministrem spravedlnosti, který se nezúčastňuje Rad ministrů spravedlnosti. Debatovat se pak prakticky nedá. To je nejhorší procesní scénář. Pokud jde o výsledky – nikdo si nepřeje aby bylo Polsko zbaveno hlasovacích práv nebo byly nasazeny sankce. Takhle podle nás evropský klub fungovat nemá.

Lidovky.cz: Dobrá, budu tedy konkrétnější. Nejvyšší soud, kterého se reforma týká, posuzuje legitimitu výsledků voleb. Existují v Evropské komisi obavy, že by příští polské volby mohl soud ovlivnit?
Já vám to řeknu takto. Systém, který fungoval do prosince 2015, byl vysoce funkční, pravomoci byly jasně vymezené. To se s touto reformou mění. V zemi, kde probíhají volby, které nebude možné zpochybnit soudně, jsme v situaci, kdy se současná vládnoucí moc zabetonovává ve svých současných pozicích. Takové podmínky nejsou slučitelné s výkonem svobodných voleb. A to už je skutečně přes čáru. Takže pokud jde o to, na co jste se ptal – ano, je to jedna z našich nejhorších obav.

Lidovky.cz: Jaké je okolo Polska atmosféra v Evropské? Vyjadřuje se k tomu například eurokomisařka za Polsko?
Omlouvám se, ale nemohu reprodukovat, co se řekne na jednání Komise. Ale musím říct, že v celé věci panuje mezi členy shoda. Ta složitá jednání za nás vede první místopředseda Timmermans a my za ním v této otázce všichni stojíme. Není tam nikdo, kdy by situaci zlehčoval. Ostatně silnou obhajobu tamní demokracie od nás očekává i velká část polské společnosti.

Lidovky.cz: Zaznamenala jste již nějaké ohlasy na prohlášení špiček české justice, které se k vývoji v Polsku vyjádřily velmi kriticky?
Nezaznamenala, jelikož to vyšlo v době, kdy jsme jednali a od té doby jsem se s kolegy nesetkala. Nicméně příští týden jednáme znovu a já očekávám, že tam nějaké reflexe bude. Ve své řeči během jednání na to určitě odkážu. Pro mě je takové vyjádření velice silný moment. Pokud pan Rychetský sám řekne, že to takto vidí, je to nás obrovská podpora. Bylo pro mne velice důležité si takové prohlášení přečíst.

Lidovky.cz: Vyjádření špiček justice k situaci v jiné zemi v rámci celé EU je velmi neobvyklé. Bude to mít podle vás nějaký širší ohlas mezi eurokomisaři?
Nepochybně. Nejedná se nicméně jen o českou justici. Máme stohy dopisů od různých institucí z řady členských států, které jsou vývojem v Polsku znepokojené. Samozřejmě nevím, jak se k tomu staví justice maďarská, na to se před dalšími jednání možná zaměřím víc.

  • 256Diskuse
Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky