Zatímco velké strany – lidovci a sociální demokraté – utrpěly ve volebním klání v Horním Rakousku i dvouciferné ztráty hlasů, pravicoví populisté ze strany Svobodných (FPÖ) získali srovnatelně velké přírůstky. Hlavní důvod, proč zdejší lidovci přišli o více než deset procent voličů, se zdá být na první pohled jasný: souvisí s obavami před přílivem běženců, pro něž se stalo Horní Rakousko tranzitní zemí na cestě do Německa.
  |
„Zaplatili jsme za něco, co jsme nezavinili,“ uvedl k tomu po volbách lidovecký hejtman Josef Pühringer. Ten stojí v čele tohoto regionu již dvě desítky let a jeho odchod z čela vlády se tak zřejmě přiblížil rychleji, než před volbami očekával.
Faktem je, že otázka uprchlíků v posledních týdnech před volbami přinesla do kampaně dodatečnou dynamiku, z níž dokázali vytěžit nejvíce Svobodní.
Žádné dávky bez němčiny
Přesto ale může letmý pohled na detailní výsledky v jednotlivých hornorakouských obcích překvapit. Ukazuje se totiž, že FPÖ posílila hlavně ve svých dosavadních baštách. Naopak ve městech, kde byly například v minulých týdnech zřízeny ubytovny pro běžence a existuje možnost přímého kontaktu občanů s uprchlíky, byly její přírůstky daleko menší.
Nová bitva o Vídeň? Rakouští Turci mají ve volbách šanci - k nelibosti populistů |
Rovněž stranický předvolební slogan „žádné sociální dávky bez znalosti němčiny“ propagoval lídr Manfred Haimbuchner již v dobách, kdy se zdálo, že se běženci Rakouska netýkají a že se jedná o vzdálený problém.
Mimochodem, podobně silně jako v Horním Rakousku zabodovali Svobodní i koncem května v dalších spolkových zemích: ve Štýrsku a Burgenlandsku. Analýzy přitom ukázaly, že k hlavním motivům voličů tehdy patřila nespokojenost s místní vládou a obavy z kriminality nebo ze ztráty pracovního místa.
Potvrzuje se tak, že Svobodní už několik desítek let slouží především jako hromosvod, jehož prostřednictvím mohou občané vyjádřit nespokojenost s aktuální situací.Občané vědí, že hlas pro Svobodné nebude mít přímý dopad na vládní politiku a že málokterý z jejich slibů se podaří uskutečnit.
A FPÖ o to přísně vzato ani příliš neusiluje, protože vstoupit do vlády pro ni znamená, že ztratí punc opozičnosti.
Jörg Haider
Jednou tuto chybu FPÖ udělala, a to v roce 1999 pod vedením tehdejšího předáka Jörga Haidera. Do roka a do dne strana přišla o třetinu svých voličů a její propad pokračoval i v dalších letech.
Souboj o rudou metropoli
Pro klání ve Vídni z toho vyplývá, že ve zbývajících dvou týdnech se mohou sociální demokraté, kteří obhajují prvenství, stylizovat do role, že jedině oni mohou „zastavit Svobodné“.
To jim může přihrát důležité hlasy od menších stran, které si ve velkoměstském prostředí rakouské metropole také tradičně dělají naděje na levicové a liberální hlasy: od strany Zelených a od liberálního uskupení Neos. Pro ty je takováto konstelace nebezpečná, protože se o nich přestane mluvit a pro veřejnost pak jako kdyby neexistovaly. Tento osud může postihnout i konzervativní lidovce, kteří ve Vídni už dávno bojují proti propadu do politické bezvýznamnosti.
Stany, fotbálek a 2442 strávníků. Fotoreportér LN přibližuje život v rakouském uprchlickém táboře |
To také možná vysvětluje nedávná silná slova rakouské ministryně vnitra a přední lidovecké političky Johanny Miklové-Leitnerové.
Ministryně prohlásila, že Rakousko může použít sílu, pokud by Německo přestalo přijímat uprchlíky ze Sýrie a ti by se pak začali hromadit v Rakousku. Poselství takovýchto slov je jasné: má ukázat, že i vládní lidovci dokážou být vůči běžencům nekompromisní.
