Rezoluce konkrétně požaduje zpět "území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska, kde žijí bulharští občané a o která bylo Bulharsko připraveno". Konkrétně jde o oblast na východě Makedonie okolo města Strumica a na jihovýchodě Srbska okolo měst Dimitrovgrad a Bosilegrad. Ataka tvrdí, že Bulharsko má na území nárok, protože bylo jeho součástí až do konce první světové války, kdy ho mírová smlouva z Neuilly přiřkla tehdejší Jugoslávii.
Město Strumica leží na východě Makedonie
Bulharsko vstoupilo v roce 1915 do války na straně ústředních mocností, tedy Německa a Rakouska-Uherska, a mohlo nějakou dobu vládnout i ve Vardarské čili srbské Makedonii. Po válečné porážce ale vítězné mocnosti toto území přiřkly zpět Srbům a přiznaly jim i část západního Bulharska.
"Je znepokojivé, že se podobná stanoviska dostala až na parlamentní půdu," ohradilo se vůči chování nacionalistické strany srbské ministerstvo zahraničí. Jak nicméně dodalo, jejich partneři ze Sofie je prý ujistili, že nejde o oficiální bulharské stanovisko. "Očekáváme, že bulharští představitelé deklaraci Ataky veřejně odsoudí," uvedla srbská diplomacie.
Vůdce makedonských opozičních sociálních demokratů Zoran Zaev, který je zároveň starostou Strumice, uvedl, že jeho město je makedonské a nemá v úmyslu se připojit k Bulharsku. "Ti, kteří chtějí, aby se Strumica stala součástí Bulharska, by nám měli nechat své adresy, protože dostanou Strumici jedině na pohledu... A bude tam napsáno Pozdravy z Makedonie," napsal Zaev na sociální síti Facebook.
