Tentokrát se zaměřila na zahraniční studenty, kterých přichází studovat na švýcarské univerzity stále více. Není vyloučeno, že současná iniciativa SVP povede k dalšímu lidovému hlasování, které podobně jako to minulé vyvolá vášnivou debatu. "Švýcarské univerzity dosáhly svých personálních i logistických limitů. Je proto třeba prověřit možnost zavést přijímací řízení či kvóty pro zahraniční studenty," prohlásil minulý týden ve švýcarském parlamentu lídr SVP Christoph Blocher.
Jak zdůrazňuje francouzský list Le Point, celá věc je zajímavá zejména v tom, že SVP teď nemá jako obvykle zacíleno na cizince přicházející z jiných zemí než evropských, ale právě na obyvatele Evropské unie. Ze všech zahraničních studentů totiž tvoří 31 procent Němci, kteří v případě neúspěchu na domácích školách s oblibou odcházejí studovat do Curychu nebo St. Gallenu.
Čtěte také: |
SVP zdůrazňuje, že cizinci mají otevřenou cestu zejména na magisterské stupně vysokých škol. Stačí jim k tomu pouze mít bakalářský diplom ze země, která podepsala tzv. boloňskou deklaraci (závazek k vytvoření jednotného evropského systému vysokoškolského vzdělávání - pozn. red.).
Druhým argumentem SVP pro zpřísnění přijímání zahraničních studentů jsou statistiky. Zatímco v roce 1980 studovalo ve Švýcarsku 8191 cizinců, což bylo 13,3 procenta všech studujících, v roce 2000 to již bylo 13 987 zahraničních studentů. O devět let později přišlo do Švýcarska studovat z cizích zemí prakticky dvakrát více lidí - 26 867, což bylo 21 procent ze všech 126 940 studujících. Tak rychlým nárůstem zahraničních studentů podle SVP trpí kvalita vysokého školství.
Odpůrci požadavků SVP argumentují mimo jiné tím, že nelze zahraniční a domácí studenty měřit dvojím metrem. Poukazují také na to, že mobilita studentů přináší Švýcarsku velký potenciál v nejrůznějších oblastech včetně vědy.
Cizinců přibývá* V roce 1980 studovalo ve Švýcarsku 8191 cizinců (13,3 % studujících). |
