Švýcaři hlasují v důležitém referendu. Mimo jiné rozhodnou o volném pohybu osob z EU |
Plebiscit o omezení volného pohybu občanů Evropské unie iniciovala nacionalistická Švýcarská lidová strana (SVP), podle níž současná smlouva umožňuje masové přistěhovalectví do země. Hlasování bylo podle agentury Reuters důležitým testem přístupu k cizincům, kteří tvoří asi čtvrtinu obyvatel Švýcarska.
Podle konečných výsledků se pro návrh SVP, který švýcarská vláda nepodporovala, vyslovilo jen 38,3 procenta hlasujících. Největší podporu měl v italskojazyčném kantonu Ticino a ve třech tradičně konzervativních, německojazyčných kantonech na východě země: Schwyz, Glarus a Appenzell Innerrhoden. Nejsilněji se proti návrhu omezit volný pohyb osob s EU postavily frankofonní kantony na západě země, především Neuchâtel a Vaud.
Odmítnutí návrhu na zrušení volného pohybu by mohlo vnést novou energii do zdlouhavých jednání mezi Švýcarskem a EU o spolupráci. Unie chce veškerá bilaterální ujednání s Bernem zahrnout do rámcové smlouvy, která by při změnách unijních zákonů garantovala jejich automatické převzetí. Konzervativní Švýcaři se ale obávají plíživého rozšíření unijních předpisů ve své zemi.
Podle švýcarské ministryně spravedlnosti Karin Kellerové-Sutterové Švýcaři v neděli v referendu „znovu podpořili stabilní, udržitelné vzájemné vztahy s naším nejdůležitějším obchodním partnerem“. Voliči podle ní podpořili dosavadní kruz švýcarské vlády při jednáních s EU.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová výsledek hlasování označila za pozitivní signál. „Chceme naše vztahy dál posílit a prohloubit,“ uvedla von der Leyenová. Zároveň vyzvala ke schválení vyjednané rámcové dohody ve švýcarském parlamentu.
Zhruba dvě třetiny z 2,1 milionu cizinců žijících ve Švýcarsku tvořily loni občané zemí EU, k nimž tehdy patřili i Britové, a také Islandu, Norska a Lichtenštejnska, tří zemí, které jsou stejně jako Švýcarsko členy Evropského sdružení volného obchodu. V EU žije asi 450 000 Švýcarů.
Účast v neděli dosáhla 58 procent
Švýcarští voliči v neděli hlasovali ještě ve čtyřech dalších referendech. Odmítli změnit zákon o myslivosti, který by kantonům umožnil povolit odstřel vlků. Proti se vyslovilo 51,9 procenta hlasujících. Podle odhadů nyní žije v alpské zemi 80 až 100 vlků, kteří v posledním desetiletí ročně zabili asi 300 až 500 ovcí a koz. Návrh požadoval, aby bylo možné tyto šelmy odstřelit, pokud napáchají škodu. Odmítnut byl i návrh na zvýšení daňových úlev pro rodiny z dětmi, který by se ale dotkl především vysokopříjmových skupin obyvatelstva.
Voliči naopak schválili zavedení dvoutýdenní otcovské dovolené, kterou si budou moci muži vybrat v prvním půlroce po narození potomka. Pobírat přitom budou 80 procent svého platu. Těsný je výsledek plebiscitu, který se týkal nákupu nových bitevníků. Podpořilo jej 50,2 procenta hlasujících, a vláda tak bude moci až za šest miliard franků (150 miliard Kč) nakoupit nové stíhačky. Ty dosavadní je třeba vyměnit do roku 2030. Příznivců nákupu nových armádních letadel bylo jen o 8670 více než odpůrců.
Hlasovat v neděli mohlo 5,4 milionu oprávněných voličů. Účast se běžně pohybuje pod padesáti procenty, v neděli ale dosáhla 58 procent.