Neděle 14. srpna 2022, svátek má Alan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Švýcarsku vládnou ženy. Za posledních 10 let mají třetí prezidentku

Svět

  9:00
BERN - Američanky, Britky a Němky již měly padesát let volební právo, když se k němu po složitých peripetiích dopracovaly Švýcarky. Za posledních čtyřicet let však počet žen-političek ve Švýcarsku raketově stoupl a rok 2010 se v tomto směru zřejmě zapíše do dějin. Všechny tři nejdůležitější politické funkce v zemi totiž poprvé obsadí ženy.

Nová prezidentka Švýcarska. Doris Leuthardová je nejmladší hlavou státu od roku 1934. foto: Reuters

Švýcarskou prezidentkou byla včera zvolena současná ministryně hospodářství 46letá Doris Leuthardová. Předsedkyní dolní komory parlamentu bude 32letá Pascale Brudererová a předsedkyní horní komory parlamentu 65letá Erika Forsterová-Vanniniová.

Hlava státu je ve Švýcarsku volena vždy na jeden rok během společného zasedání obou komor Spolkového parlamentu. Jeho členové vybírají do čela země jednoho ze sedmi úřadujících ministrů. Křesťanská demokratka Leuthardová získala podporu 153 ze 187 hlasů a stala se tak už třetí švýcarskou prezidentkou. Průkopnicí v tomto směru byla Ruth Dreifussová v roce 1999.

Ženy a politika

Volební právo

Na spolkové úrovni
bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy zavedeno teprve v únoru roku 1971.

Na kantonální úrovni to nejdéle trvalo kantonu Appenzell Innerrhoden, kde ženy mohly jít k volbám poprvé až roce 1990.

První v Evropě mohly volit Finky (1906), Norky (1913), Dánky a Islanďanky (1915).

V Československu bylo ženám přiznáno volební právo roku 1918.



O osm let později funkci vykonávala Micheline Calmyová-Reyová. Cesta švýcarských žen do politiky byla dlouhá. Ti, kteří jim upírali volební právo, argumentovali nejčastěji tím, že by kvůli volbám zanedbávaly svoje domácí povinnosti. První větší vzpoura vypukla v roce 1957 v malé horské vesničce Unterbächu, kde se pár tamních žen rozhodlo jít k místním volbám, přestože to nebylo oficiálně povoleno. Jejich hlasy byly nakonec zamítnuty, ale snaha vzbudila velký zájem ve Švýcarsku i za jeho hranicemi.

Do volebních místností se Švýcarky nakonec poprvé legálně vydaly až v roce 1971. Ještě téhož roku bylo osm žen zvoleno do parlamentu. V kantonu Appenzell Innerrhoden se však ženy k hlasovacímu právu na kantonální úrovni dopracovaly teprve v roce 1990. Přes odpor tamních mužů o tom rozhodl Nejvyšší soud.

Za poslední dobu však co do počtu političek Švýcaři předčili mnoho vyspělých evropských zemí. "Pokud počítáme ženy v politických institucích, Švýcarsko by se v pomyslném žebříčku evropských zemí umístilo v první třetině," citoval švýcarský zpravodajský server Swissinfo politologa Wernera Seitze. "Skandinávské země si vedou lépe, protože jsou v tomto směru průkopníky, ale 29,5 procenta švýcarských poslanců jsou ženy, což je více, než má Francie, Británie, Itálie a Rakousko," dodal.

Neklidné nohy či noční děs. Poruchy spánku předcházejí nemocem, říká neurolog

Premium Říká se, že dobrý spánek je sladší než med. Což naznačuje jeho hlavní funkci: nechat tělo odpočinout. A působí i coby...

Oktagon bez Rusů, zájem o ostrovy i kdo s kým o titul. Co chystá Novotný

Premium Letní turnaj na pražské Štvanici zaujal i uznávané zámořské experty, kteří se jinak výhradně věnují nejlepší soutěži...

Dnes se bavím líp i bez drog a alkoholu, říká terapeut a bývalý narkoman

Premium Jeho příběh je drsný, ale má happy end. Čtrnáctileté balancování na hraně s pervitinem, závislost, lži, prostitutky,...

Mohlo by vás zajímat