Rozostřenou fotografii publikoval telegramový ALMHARAR, jenž nemá vazbu na nové syrské vedení ani oficiální syrská média. Syrská státní agentura SANA fotografie ze setkání zveřejnila bez jakéhokoliv cenzurního zásahu, stejně jako v minulosti zveřejňovala nerozostřené fotografie jiných žen. Obdobně nerozostřené fotografie ze setkání zveřejnilo také syrské ministerstvo zahraničí.
Při přijetí Baerbockové a Barrota Ahmad Šara nejprve podal ruku francouzskému ministrovi Jean-Noëlovi Barrotovi, který ji přijal jen doteky prstů. Poté Šara německou ministryni pozdravil položením ruky na svou hruď, tedy pozdravem, který je v muslimském prostředí projevem respektu, ale zároveň i konzervativního smýšlení. Šara tedy ministryni ruku nepodal a ani ona se nesnažila mu ruku podat.
Někteří oba incidenty interpretují jako důkaz neúcty vůči ministryni osobně, protože je žena, a také jako důkaz podřadného postavení žen pod novým syrským vedením, které je složeno převážně z příslušníků či spojenců islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Podle serveru Politico byla přitom obhajoba ženských práv důležitým tématem její návštěvy.
Baerbocková později médiím řekla, že již při cestě do Damašku bylo zřejmé, že k „běžnému podání ruky“ nedojde. „Bylo ale také zřejmé, že nejen já, ale i francouzský ministr zahraničí tento postoj nesdílí. A tak francouzský ministr zahraničí ruku (Šarovi) nepodal,“ dodala podle serveru Politico německá ministryně.
Barrot podle agentury AFP řekl, že by byl raději, kdyby Šara Baerbockové podal ruku, ale zároveň dodal, že to „nebyl cíl cesty“.
Pro mnohé konzervativní muslimy a muslimky je podávání ruky osobě opačného pohlaví bez příbuzenského vztahu v rozporu s jejich interpretací náboženských předpisů. Nicméně tento přístup se netýká pouze muslimů. V roce 2012 tehdejší náměstek izraelského ministra zdravotnictví Jaakov Licman nepodal ruku belgické ministryni zdravotnictví. Ultraortodoxní žid Licman to odůvodnil svou vírou a zákazem dotýkat se osob druhého pohlaví, napsal server The Times of Israel.
Otázka postavení žen a ženských práv v Sýrii je nicméně pod drobnohledem sekulární části tamní společnosti i mnohých zahraničních a mezinárodních aktérů. Mnozí se obávají takzvané talibanizace Sýrie a vytěsňování žen z veřejného života. Po pádu režimu prezidenta Bašára Asada již byly zaznamenány ojedinělé případy, kdy islamističtí ozbrojenci žádali ženy na veřejném prostranství, aby se pečlivě zahalily v souladu s islámskými nařízeními. Přesto i nadále syrské ženy chodí běžně nezahalené, studují na univerzitách a zastávají veřejné funkce. Na konci prosince nové syrské vedení jmenovalo do čela Syrské centrální banky poprvé v historii země ženu, prozatímní guvernérkou se stala Majsá Sábrínová.
Asadův režim se zhroutil 8. prosince poté, co povstalci z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům ofenzivu. Asad funkci prezidenta Sýrie převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971. V Sýrii byla nyní ustavena přechodná vláda pod vedením HTS, vládnout má do 1. března 2025.




















