Bašár Asad, Sýrie
Syrský prezident Bašár Asad prohlásil, že zahraničnímu spiknutí země nepodlehne.
Jeden diktátor dostal azyl u druhého. A to poté, co Bašár Asad začátkem prosince narychlo odletěl ze Sýrie a cestu navzdory spekulacím o pádu letadla zakončil v Moskvě. Jeho žena Asma se všemi třemi dětmi už tam na něj čekala. Asadovi i s příbuznými v ruské metropoli vlastní až dvacet bytů za více než 40 milionů dolarů. Většina se nachází v mrakodrapech City of Capitals, další v nedaleké „Věži Federace“.
Celkem má rodina uprchlého syrského prezidenta podle odhadů majetek ve výši dvou miliard dolarů. I v Rusku si tak pravděpodobně udrží luxusní životní styl, na nějž si zvykla v Sýrii. Záběry pořízené po pádu režimu odhalily v garáži poblíž Asadova hlavního paláce čtyři desítky luxusních vozů značky Ferrari, Lamborghini, Rolls Royce či Bentley.
Od Vladimira Putina Asad získal azyl „z humanitárních důvodů“. V Rusku se mimochodem může spřátelit třeba s ukrajinským exprezidentem Viktorem Janukovyčem, který svou vlasti „ze strachu o život“ opustil během protivládních demonstrací v roce 2014 a usadil se nedaleko Moskvy.
Černá značka vždy ukazuje zemi původu daného vládce, azurová pak stát, do kterého utekl, pozn. red.:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Idi Amin, Uganda
„Řezník z Kampaly“, jak se Aminovi dodnes oprávněně přezdívá, rozpoutal vůči vlastnímu obyvatelstvu takové masakry, že se odhadované počty mrtvých udávají ve statisících. Těla zavražděných vystavoval v ulicích jako varování, své oběti také nechával pohřbít v masových hrobech, další zase házel krokodýlům do Nilu.
Diktátora a „doživotního prezidenta“ Ugandy svrhli v roce 1979. Nejprve se vydal do Libye, s tamním vládcem Muammarem Kaddáfím měl přece výborné vztahy. Vzal tam i své čtyři manželky, několik ze svých třiceti milenek a asi dvacet potomků. Později se přesunul do Saúdské Arábie, kde žil poklidný život příslušníka střední třídy.
Podle listu The Washington Post byl do konce života trpký z toho, že jej Uganďané nechtěli, vždyť se jen řídil Božími příkazy. Umučených mu prý líto nebylo. Za své zločiny nebyl nikdy souzen. Zemřel 16. srpna 2003, údajně na následky syfilidy. Zahraniční tvůrci pak o „posledním skotském králi“, „dobyvateli britského impéria“ a „polním maršálovi“ natočili několik filmů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ferdinand Marcos, Filipíny
Filipínský prezident Ferdinand Marcos si svého luxusního života v exilu užíval jen tři roky, než zemřel. Utekl v roce 1986 poté, co zmanipuloval volby, naštvaní obyvatelé vyšli do ulic a Spojené státy jej přemluvily, aby nesahal k hrubé síle a raději opustil zemi. Američané tak zamezili krveprolití a zajistili pokojné předání moci v zemi, kde mimo jiné potřebovali ochránit vlastní vojenskou základnu. Prezidentovi za ni už předtím štědře platili, píše WP.
Zkorumpovaný exprezident si za to pořídil například obrněnou limuzínu značky Mercedes, jeho žena Imelda pak v paláci nashromáždila tisíce párů bot, šatů, kabelek i kožichů. Během jednadvacetileté vlády se Marcosovým údajně podařilo vyvézt až deset miliard dolarů. Jejich letadlo podle časopisu vezlo například přes 22 kilogramů zlata. První filipínskou rodinu rozmazlovali i na Havaji, kde se po úprku usadila. Místní si pak živě povídali o Marcosově bohatém životním stylu a okouzlovaly je opulentní večírky jeho manželky.
Ta se poté, co v roce 1992 dostala milost, vrátila zpět na Filipíny, neúspěšně kandidovala na prezidentku a nakonec zakotvila v parlamentu. Letos oslavila pětadevadesáté narozeniny. Syn Ferdinand „Bongbong“ Marcos junior se ovšem do paláce skutečně vrátil a před dvěma lety byl zvolen filipínským prezidentem. Vystřídal tehdy nechvalně známého Rodriga Duterteho.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Zín Abidín bin Alí, Tunisko
Zín Abidín bin Alí vládl Tunisku třiadvacet let. Ze země prchl v lednu 2011 po vlně masových protestů, které se následně rozlily i do dalších zemí. Právě v Tunisku totiž o pár měsíců dříve začalo arabské jaro. Kvůli špatným životním podmínkám se tam upálil mladý prodavač zeleniny.
Bin Alí velmi nerad odjel do Saúdské Arábie. „Běž, imbecile,“ křičela prý na něj manželka Laila, přezdívaná Lady Macbeth z Kartága. S rodinou kvapem zabalila jen pár věcí – kufry nacpané dolary, zlaté pruty... A prezident se u pilotů ujišťoval, že jej zase odvezou zpátky. Někteří příbuzní ve svých letounech a na jachtách utekli do Francie, jiní do Itálie či států Perského zálivu.
A v prezidentském paláci zůstalo nevídané jmění. Tajné schránky ukrývaly svazky bankovek, diamantové náhrdelníky i zlato. Někteří z vládcových příbuzných byli později zatčeni, včetně jeho bratra Saláha. Sám bin Alí byl odsouzen v nepřítomnosti, a to k pětatřiceti letům vězení.
V prohlášení, které vydal v roce 2016, přiznal, že jeho režim se „dopustil chyb, zneužití a porušení“. Už měsíc po jeho útěku se začaly šířit zvěsti, že dostal mrtvici a je v kómatu. Zemřel v Džiddě v září 2019 na rakovinu prostaty. Tunisko mezitím prodalo jeho vilu, podniky i další bohatství, ani tak to ovšem nenahradilo miliardy, které autoritářský vládce během své vlády vyvedl na offshorové účty.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Šajch Hasína Vadžídová, Bangladéš
Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová patří po Asadovi mezi nejnovější členy skupiny vládců na útěku. Kufry si narychlo sbalila v létě, kdy v jihoasijské zemi propukly masivní protivládní protesty. Ty původně začaly jako nesouhlas studentů s novými pravidly v zaměstnávání, ovšem postupně se k nim přidala celá země. Během demonstrací zemřelo přes 400 lidí.
Jednou z vyšetřovaných v tomto ohledu byla i vyhnaná předsedkyně vlády, jež Bangladéši vládla dohromady dvacet let a ze symbolu demokracie se postupně stala nenáviděnou autoritářkou. Obviňovali ji z pronásledování politických oponentů, likvidace kritických médií i vraždění lidí. Stovky lidí za nevyjasněných okolností zmizely.
Šestasedmdesátiletá šajch Vadžídová se ovšem nevydala příliš daleko. Utekla jen do sousední Indie, kde je dosud a kde ostatně strávila mládí – po útoku na jejího otce Mudžíbura Rahmána zůstala naživu jen ona a její sestra. Z indického exilu se budoucí premiérka vrátila v roce 1981. Nyní údajně žije ve vysoce střeženém komplexu v Dillí. Indické vládě se však vydržování svržené bangladéšské političky diplomaticky vůbec nehodí a například francouzský list Le Monde už Vadžídovou označil za „obtížného hosta“.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
I Sung-man, Jižní Korea
První jihokorejský prezident I Sung-man vládl mezi lety 1948 a 1960, kdy na nátlak revolucionářů z řad studentů a dělníků odstoupil. A na rozdíl od ostatních hlav státu v tomto přehledu si exil příliš neužíval. Dožil na Havaji v malé chatě, kterou mu poskytl jeden z krajanů, a celou dobu se toužil vrátit domů. „Proč jsem tady? Pojeďme do Soulu. Já jedu do Soulu,“ řekl podle vzpomínek někdejšího šéfa jihokorejských tajných služeb.
Ten jej v roce 1962 přijel navštívit. Našel ho v chudém pečovatelském domě na ostrově Oahu, upoutaného na lůžku. Když pak jeho ženě Franzisce Donnerové dal 20 tisíc dolarů, propukla prý v pláč. Exprezident ve vyhnanství neměl žádný příjem a rodina tak třela bídu s nouzí. Zapuzený autoritář, kterému vyčítali hlavně krvavý zásah proti komunistickému povstání a čachry s ústavou, v Honolulu i zemřel.
Křehký zdravotní stav už mu návrat do vlasti nedovolil ani ve chvíli, kdy měl cestu znovu otevřenou. Bylo mu tehdy devadesát let a potýkal se s následky mrtvice. Nakonec do Jižní Koreje v roce 1965 převezli alespoň jeho ostatky. Ty jsou dnes uložené na národním hřbitově v Soulu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jean-Claude Duvalier, Haiti
Krutovládce neklidného Haiti Jean-Claude Duvalier byl u moci patnáct let, než konečně roku 1986 utekl. Naložil kamiony plné kufrů značky Louis Vuitton a s bezpečnou zásobou peněz na švýcarských kontech se odebral do Francie. Myslel si prý, že je to jen zastávka na cestě jinam. Horkou haitskou půdu opustil americkým vládním speciálem C-141.
Ještě předtím si dal zavolat jednoho z palácových kněží vúdú. Kvůli kouzlu, které mělo zajistit, aby ten, kdo do prezidentské postele ulehne příště, zemře, obětoval dvě nemluvňata. Teror obyčejných Haiťanů byl na denním pořádku už za Duvalierova otce, celá rodina si také nechávala až osmdesát procent mezinárodní pomoci. Právě hlad a chudoba obyvatel nakonec diktátora „stály místo“, vztek národa už nedokázal potlačit.
Žádná z oslovených zemí jej nakonec nepřijala, a tak se usadil na zámečku u Paříže a vile na francouzské riviéře. Tam ho znali jako muže, který rád řeže zatáčky ve svých sporťácích. Jeho blízcí také rádi utráceli desetitisíce dolarů za oblečení od Givenchyho. V devadesátých letech se však pohoda muže, který vyraboval svou zemi a přikazoval mučení i vraždy Haiťanů, zhroutila.
Manželka se s ním rozvedla a podle všeho jej obrala o nakradené miliardy. Z vil a zámečků se totiž přestěhoval do dvoupokojového bytu, který mu navíc platili jeho příznivci. V roce 2011 se ještě Duvalier stihl vrátit na Haiti, kde byl okamžitě zatčen a obviněn ze zpronevěry. Následující tři roky strávil v hotelu v Port-au-Prince. Zemřel na srdeční selhání ve věku třiašedesáti let.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Hissène Habré, Čad
„Africký Pinochet“ Hissène Habré byl svržen v roce 1990, sám se k moci dostal pučem jen o osm let dříve s Francií a Spojenými státy v zádech. V Čadu po sobě nechal síť věznic, v nichž mučil a vraždil oponenty a kde zemřelo na 40 tisíc lidí. Pravidelně nařizoval etnické čistky, zavedl také systém sexuálního otroctví, kdy byly ženy nuceny spát s vojáky.
Z vlasti utekl s 11 miliony dolarů, a to do Senegalu. Jeho tamní přátelé neznali agresivní stránku brutálního diktátora, snad až na hádku, do které se pustil se sousedem kvůli popelnicím. Habré se ve vyhnanství znovu oženil, svou velkou rodinu usadil ve dvou vilách, díval se na Show Jerryho Seinfelda a cpal se senegalským národním jídlem thieboudienne.
Exil jej však nezachránil. V roce 2016 jej přímo v Senegalu usvědčili ze zločinů proti lidskosti a poslali na doživotí za mříže. Stal se tak první bývalou hlavou státu, kterou za tyto zločiny odsoudili soudci jiné země. Nakonec zemřel v roce 2021 na covid. Bylo mu devětasedmdesát let.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
