Vzhledem k nepřehledné situaci v zemi se německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) rozhodl přestat zpracovávat žádosti o azyl syrských občanů. Podle ministerstva vnitra by každé případné rozhodnutí „stálo na hliněných nohách“, informoval magazín Der Spiegel. Dočasné opatření se týká 47 270 žádostí o azyl, o kterých nebylo zatím rozhodnuto.
Podle mluvčí ministerstva vnitra současný vývoj nemá na status lidí, kteří už mají azyl nebo doplňkovou ochranu v Německu, žádný vliv. Na vládní tiskové konferenci uvedla, že s různým statusem nyní v Německu pobývá 974 000 Syřanů. Doplňkovou ochranu má značná část z nich.
I Rakousko chce zastavit azylová řízeníRakousko chce stejně jako Německo zastavit všechna azylová řízení se Syřany a situaci po pádu režimu prezidenta Bašára Asada znovu vyhodnotit. S odvoláním na vládní zdroje o tom informoval deník Kronen Zeitung. Ve zhruba devítimilionovém Rakousku nyní žije asi 100 000 Syřanů, kteří z velké části do země uprchli před občanskou válkou ve vlasti. V letošním roce o ochranu v Rakousku požádalo 12 500 Syřanů a úřady nyní posuzují několik tisíc azylových žádostí. |
Německý azylový zákon ji přiznává těm, jimž hrozí, že se stanou oběťmi násilí při ozbrojeném konfliktu. Když válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat. K rozhodnutí o odebrání doplňkové ochrany je ale podle prohlášení mluvčí ministerstva vnitra třeba „trvalá změna poměrů“ v dané zemi, což zatím není případ Sýrie.
Podle vládní mluvčí Christiane Hoffmannové, která rovněž hovořila na pravidelné tiskové konferenci, nyní Německo bude pozorně sledovat vývoj situace, především to, zda je v Sýrii zaváděno právo a pořádek, a také jak se povstalci chovají k menšinám, jako jsou Kurdové, křesťané či alávité. HTS, bývalá syrská odnož teroristické sítě Al-Káida, se nyní snaží působit navenek umírněněji. Podle mluvčího německého ministerstva zahraničí bude Berlín organizaci ale hodnotit „na základě jejích činů“.
Vrátit se budou muset i lidé s azylem, míní právníci
„Pokud pomine důvod k útěku, musejí odcestovat i ti lidé, kterým byla žádost o azyl uznána,“ uvedl ústavní právník z univerzity v Oldenburgu Volker Boehme-Neßler. Povinnost vycestovat by se tedy týkala těch, kteří získali politický azyl, neboť je Asadův režim pronásledoval. Vztahovat by se to podle Bildu mohlo i na válečné běžence.
Hesenský ministr vnitra Roman Poseck Bildu řekl, že tento německý region má velký zájem na návratu Syřanů do vlasti. „Ať už dobrovolně, nebo v rámci deportací,“ řekl. Poznamenal také, že v případě lidí se záznamy v trestním rejstříku nelze připustit žádné kompromisy. „Naše bezpečnost musí mít nejvyšší prioritu,“ dodal.
O deportacích Syřanů, kteří se v Německu dopouštějí trestné činnosti, ještě před zhroucením Asadova režimu opakovaně hovořil spolkový kancléř Olaf Scholz. Na začátku června v projevu k poslancům Spolkového sněmu řekl, že radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, proto je nutné je deportovat i do států, jako je Afghánistán a Sýrie.
Návrat běženců do Sýrie očekává také expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční otázky Peter Beyer. „Pokud se do Sýrie vrátí lidskost a stabilita, nebude už existovat žádný uznatelný důvod zůstávat v Německu,“ řekl. Je podle něj důležité, aby vítězové syrského konfliktu svou moc nezneužili k odvetám.
Expertka na islám Susanne Schröterová z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem naopak varuje, že by mohla vzniknout nová uprchlická vlna. A to právě kvůli možnému útlaku menšin a dalších skupin od vítězných rebelů. V této souvislosti zmínila náboženskou menšinu alávitů, což je odnož šíitského islámu, ke které se hlásí také Asad.
Schröterová ale také nevidí důvod, který by bránil návratu stávajících běženců. „Rebelové jsou především islamisté. Že by pod jejich vlivem vznikl demokratický stát západního střihu, považuji za nepravděpodobné. Pro možné repatriace běženců z Německa to ale nemusí znamenat překážku, neboť velká část uprchlíků se sama hlásí k fundamentalistickému islámu,“ řekla.
Po začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 se Německo stalo jednou z hlavních destinací pro syrské uprchlíky. Německo je tak jednu z hlavních hostitelských zemí Syřanů mimo Blízký východ. Většina těchto uprchlíků jsou odpůrci Asadova režimu, část jich uprchla také před terorem organizace Islámský stát (IS) a dalších islamistických frakcí či z ekonomických důvodů, uvedla agentura DPA.
