Rok od pádu Asada. Syřané slavili v ulicích, Írán tuší, že klíčový spojenec se mu nevrátí

Pro íránský režim byl Asadův pád tvrdou ránou, připomíná Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Teherán Sýrii využíval k šíření svého vlivu na Blízkém východě a v praktickém slova smyslu i k dodávání zbraní skupinám, které za něj bojují proti jeho arcinepříteli Izraeli.

Následky svržení syrského diktátora a své strategické porážky tak Írán pociťuje dodnes. Přestože se režim pokusil svůj vliv na Damašek obnovit, podle expertů už se mu to zřejmě nepodaří. Ředitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) Rami Abdulrahman například upozorňuje, že Íránci přišli jak o jedinou základnu na pobřeží Středozemního moře, tak i o miliardy dolarů, které do podpory Asadova režimu investovali.

81 fotografií

„Jinými slovy se Írán po rozšíření svého vlivu v regionu vrátil do svých přirozených hranic,“ míní Abdulrahman. Poté, co v Sýrii vypukla občanská válka, Teherán Asadovi naposílal podle odhadů zhruba 30 až 50 miliard dolarů. Kromě toho vycvičil, vyzbrojil a vyslal desítky tisíc šíitských bojovníků z celého regionu, kteří se přidali na Asadovu stranu.

Írán rovněž na pomoc svému strategickému spojenci poslal stovky členů vlastní armády. Za Asada byla Sýrie jedním ze základních kamenů íránské „Osy odporu“, kromě ní je významným členem i libanonské hnutí Hizballáh – a Sýrie sloužila jako jeho hlavní zásobovací trasa.

Krátce poté, co Asad uprchl do Moskvy, se napáchanou škodu pokusil vyžehlit nejvyšší duchovní vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí. Ten vyzval Syřany, aby povstali proti novému vedení země v čele s bývalým džihádistou Šarou. A když pak v březnu vypukly na západě Sýrie nové vlny násilí, podle některých pozorovatelů za nimi stál mimo jiné i Teherán a šíitští lídři s výcvikem z íránských revolučních gard.

Chtěl totiž využít násilný zásah Šarových sil k tomu, aby znovu získal ztracenou moc v zemi. Odborníci oslovení RFE/RL dále míní, že Írán bude spíš podporovat místní milice a velitele, kteří budou jednat jeho jménem, než aby otevřeně nasadil vlastní jednotky. „Vidíme, že se snaží spolupracovat se silami, které jsou proti Šarovi, anebo se snaží umocnit jejich hlas,“ říká expert na Blízký východ Ata Mohamed-Tabriz.

Některé zprávy také naznačují, že se Teherán s prosbou o pomoc obrací na Moskvu. Ta už totiž s novou vládou v Damašku své vztahy navázala. Podle Abdulrahmana už však není cesta zpět – Írán už nepřijme ani oficiální vedení, ani samotní Syřané. A to ani alavité, kteří pádem jejich soukmenovce Asada utrpěli nejvíce a které chce šíitský Írán podle svých vyjádření ochránit. „I alavité ze všech zemí kritizují nejvíc Írán,“ podotýká šéf SOHR.

Sám Šara nedávno o Íránu řekl, že Syřanům hluboce ublížil. Odkázal tím právě na podporu poskytovanou během války tyranskému vládci Asadovi. Ovšem úplně Íráncům dveře nezabouchl, upozorňuje RFE/RL. „Neříkáme však, že přerušení vztahů mezi námi a Íránem bude trvalé. Pokud dosáhneme stadia, kdy bude Sýrie respektována, nebude docházet k zasahování do jejích vnitřních záležitostí a nebude podněcováno sektářské napětí, vztahy budou obnoveny,“ řekl Šara pro státní televizi.

V den prvního výročí pádu Asadova režimu také vyzval občany k jednotě a společnému úsilí při obnově země. Svůj projev pronesl v Umajjovské mešitě v Damašku po ranních modlitbách a později i před prezidentským palácem. Na rozdíl od posledních měsíců, kdy se na veřejnosti objevoval výhradně v obleku s kravatou, zvolil vojenskou uniformu podobnou té, v níž loni v prosinci vstoupil do hlavního města v čele islamistického uskupení povstalců Haját Tahrír aš-Šám (HTS).

„Nynější fáze si žádá sjednocení úsilí všech občanů s cílem vybudovat silnou Sýrii, upevnit její stabilitu, ochránit její suverenitu a dosáhnout budoucnosti, která bude odpovídat obětem jejího lidu,“ apeloval Šara. „Vítězství je jen začátek... Proměňme toto vítězství v odpovědnost, která se projeví tvrdou prací na tom, aby se naše země dostala na přední místo mezi vedoucími zeměmi světa,“ řekl a dodal, že Asadův režim syrský lid rozděloval a nyní může Sýrie oslavovat „nový příběh statečnosti“.

Nová vláda podle Šary slíbila opravit zemi zničenou občanskou válkou a strávila poslední rok „nasloucháním obavám a stížnostem lidí“. Navzdory úspěchům na mezinárodním poli ovšem i nadále čelí mnoha, ať už jde o zajištění bezpečnosti Syřanů, nové vybudování institucí, sjednocení rozdrobené země a získání důvěry samotných Syřanů.

Ti nejen v metropoli, ale třeba i v Homsu, Aleppu nebo Latakíji vyrazili do ulic připomenout si významné výročí. Agentura AFP označila atmosféru v Damašku za radostnou a jásavou. V rámci oslav ulicemi také pochodovaly stovky příslušníků ozbrojených složek, nad jejichž hlavami přelétaly vrtulníky. Do struktur nového režimu se například stále nezačlenila Kurdy vedená ozbrojená koalice Syrských demokratických sil (SDF) a ani alavité nástup „utlačovatelského“ Šarova kabinetu neslavili.

Nové syrské vedení se navíc potýká s výbuchy násilí a bojů v oblastech obývaných převážně náboženskými či etnickými menšinami. Od chvíle, kdy se Sýrie rozkmotřila s Íránem, Západ nicméně zrušil některé důležité sankce, což otevřelo dveře zahraničním investicím do válkou zpustošené země. A tyto úspěchy si chce Damašek za každou cenu ochránit.

Scénář, ve kterém by se znovu spřátelil s Teheránem, by tak musel zahrnovat i výraznou změnu v íránské zahraniční politice. Což v nejbližší době nehrozí.