Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a situaci v Sýrii monitoruje prostřednictvím sítě dobrovolníků, turecké letectvo v noci na neděli provedlo 25 útoků na cíle v syrských provinciích Halab, Hasaká a Rakka. Mezi mrtvými je 18 kurdských bojovníků a členů místních oddílů, 12 syrských vojáků a jeden civilista. Zranění utrpěly čtyři desítky osob.
Turecké letectvo se zaměřilo nejen na oblasti pod kontrolou Kurdů, ale i na ty, které ovládá centrální vláda v Damašku. Ministerstvo obrany uvedlo, že armáda při operaci zasáhla 89 cílů.
Podle informací agentury AFP v provincii Hasaká nálety mimo jiné zničily elektrárnu a bomby zasáhly i sklady s obilím. Mezi cíli útoků bylo i syrské město Kobani, v němž se podle tureckých představitelů rozhodlo o atentátu v Istanbulu, při kterém minulou neděli přišlo o život šest lidí. Kurdové zapojení do útoku popírají. Podle agentury Reuters milice syrských Kurdů v reakci na nálety slíbily, že se za turecký útok pomstí.
V severoiráckém Kurdistánu si podle tamních úřadů turecké útoky nevyžádaly civilní oběti. Turecké bojové letouny se zaměřily na oblasti, ve kterých operují ozbrojenci Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko považuje stejně jako milice syrských Kurdů YPG za teroristickou organizaci. PKK uvedla, že turecké nálety v severním Iráku nejsou žádnou novinkou. Za posledních sedm měsíců turecké letectvo podle PKK uskutečnilo v Iráku přes 3600 útoků.
Turecké ministerstvo obrany v neděli ráno uvedlo, že turecké letectvo provedlo letecké útoky na základny PKK a YPG na severu Sýrie a Iráku. „Teroristická hnízda jsou ničena přímými útoky,“ uvedlo ministerstvo. Ankara podle svého prohlášení reaguje útoky na istanbulský atentát a jedná podle práva na sebeobranu zaručeného Chartou OSN. V noci na neděli ministerstvo uvedlo, že „nadešel čas skládání účtů“.
Vrchní velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF), která působí na severu Sýrie, Mazlúm Abdí označil bombardování za „agresivní a barbarské“. „Turecké bombardování našich oblastí ohrožuje celý region,“ uvedl. Dodal, že „pokud vypukne válka, tak se dotkne všech“.
Kurdská strana PKK vede od roku 1984 ozbrojené povstání proti tureckému státu. Skupina je v Turecku, Evropě a Spojených státech považována za teroristickou organizaci.
Kurdské milice YPG působí v Sýrii. V minulosti dostaly vojenskou podporu USA a dalších západních zemí, protože bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Ankara je však považuje za součást PKK a tedy rovněž za teroristickou skupinu.
