Skupina zahrnuje tlumočníky pro americkou armádu, někdejší příslušníky afghánských speciálních sil i rodinné příslušníky amerických vojáků. Je mezi nimi také 400 dětí. Tito Afghánci už více než rok žijí v nejistotě na americké vojenské základně v Kataru, kam je kvůli jejich bezpečnosti USA na konci roku 2024 evakuovaly. Washington skupině slíbil, že se bude moci usadit v USA, pokud absolvuje další bezpečnostní prověrky.
Předseda AfghanEvac Shawn VanDiver NYT řekl, že ho o Trumpově záměru přesunu skupiny Afghánců do Konga informovaly zdroje z amerického ministerstva zahraničí. Afghánci by podle tohoto plánu dostali na výběr mezi návratem do Afghánistánu, kde jim podle VanDivera hrozí smrt, a přesunem do Konga, kde panuje jedna nejhorších humanitárních krizí na světě.
„Domníváme se, že prostě chtějí poslat tyto lidi zpět do Afghánistánu, přičemž vědí, že je tam bude čekat jistá smrt,“ řekl VanDiver o americké vládě. „Vědí, že Afghánci nebudou Kongo akceptovat,“ dodal.
V Kongu podle OSN žije více než 600 000 uprchlíků ze Středoafrické republiky a Rwandy. Zastánci lidských práv podle NYT uvádějí, že země nemá prostředky na to, aby jich přijímala více. Kongo sužují konflikty od získání nezávislosti v roce 1960. Vládní síly tam řadu let bojují s povstaleckou skupinou M23, kterou podporuje Rwanda.
Mluvčí ministerstva zahraničí Tommy Piggott podle NYT obvinil administrativu Trumpova předchůdce Joea Bidena, že jednala ukvapeně, když afghánským spojencům poskytla útočiště v USA. Trumpova administrativa podle něj hledá jiné možnosti pro zbývající Afghánce. Šéf Bílého domu už dříve zrušil program přesídlování do USA u Afghánců, kteří ve válce pomáhali Američanům.
Američané se z Afghánistánu stáhli v roce 2021, načež se tam moci chopil Tálibán. Více než 190 000 Afghánců, kteří během 20leté války v Afghánistánu pomáhali Američanům, se mezi srpnem 2021 a polovinou loňského roku přesídlilo do USA.
