Zpomalení postihlo obyvatele hlavního města Tchaj-peje a dalších šesti měst a obcí, kde telekomunikační operátoři omezili rychlost mobilního internetového připojení na 256 Kbps (kilobitů za sekundu), což ztěžuje využívání čehokoli jiného než textových zpráv. Lidé ve velkých městech mají obvykle přístup k síti 5G, tedy páté generaci mobilní sítě.
„Žádáme vás o pochopení a podporu, jelikož se jedná o nezbytné cvičení,“ řekl tchajwanský prezident Laj Čching-te, který spolu s dalšími čelnými představiteli například minulý týden nacvičoval nástup do obrněného transportéru a evakuaci do opevněného velitelského centra u ministerstva obrany na severu metropole.
Tchaj-wan zvýšil intenzitu cvičení, která začala 5. a skončí 14. srpna, a zapojil do nich záložníky a více civilistů, přičemž se zaměřil na scénáře z reálného života. Cestující v jedné ze stanic tchajpejského metra desítky minut čekali na to, až budou moci vyjít ven, protože se v rámci simulace leteckého poplachu uzavřely turnikety.
To zapůsobilo na jednoho z dotčených turistů z Hongkongu, který podle AP chápe, že Tchaj-wan musí vzhledem k současné situaci provádět cvičení. Nečekal také, že simulace bude tak realistická, myslel si, že dostane jen textovou zprávu.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se chce znovu spojit, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby.
Napětí v Tchajwanském průlivu se zvýšilo od května 2024, kdy se Laj ujal prezidentské funkce. Laj, jehož Čína označuje za separatistu, nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti Tchaj-wanu mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Číně opakovaně nabídl jednání, Peking je ale odmítl.
