Čína ve čtvrtek vypálila několik balistických raket do vod okolo ostrova a vyslala 22 bojových letadel přes linii, jež dělí průliv mezi Tchaj-wanem a čínskou pevninou. Kvůli krátkému narušení vzdušného prostoru bylo tchajwanské letectvo v pohotovosti, uvedlo tamní ministerstvo obrany. Několik čínských raket dopadlo i do japonské výlučné ekonomické zóny.
„Připravujeme se na válku, ale nevyhledáváme ji,“ reagovala na projevy čínské síly v těsném okolí ostrova tchajwanská armáda, uvedl ve čtvrtek web listu The Guardian. Čínské manévry v okolí ostrova by měly trvat do neděle. Dle tchajwanských činovníků to fakticky znamená blokádu námořního a vzdušného prostoru země.
„Současná a budoucí opatření Číny jsou nezbytná obranná protiopatření, která jsou pečlivě zvážená a vyhodnocená a jsou zaměřená na ochranu národní suverenity a bezpečnosti,“ citovala čínská státní televize CCTV ministra zahraničí Wanga I.
Washington od počátku tvrdí, že cesta Pelosiové do Tchaj-peje není v rozporu s dlouhodobou americkou politikou jedné Číny, reprezentované i v OSN Pekingem. Číňané si to však nemyslí. Podle Meng Siang-čchinga z Národní univerzity obrany je pro ně nynější situace navíc vlastně výhodná. „Ve skutečnosti to pro nás vytvořilo velmi dobré podmínky, až budeme v budoucnu přetvářet strategické prostředí příznivé pro naše sjednocení,“ řekl expert v čínské státní televizi.
Čínský Den hněvu
Peking ale to, že své výhrůžky myslí skutečně vážně, dokázal ve čtvrtek hned několikrát. Začalo to v kontextu pozdějších událostí ještě mírně. Tím, že Čína zrušila bilaterální jednání mezi čínským ministrem zahraničí Wang Iem a jeho japonským protějškem Jošimasou Hajašim. Setkat se měli na čtvrtečním zasedání ministrů zahraničí Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v kambodžském Phnompenhu.
Důvodem k odřeknutí mítinku bylo následující prohlášení zemí nejvyspělejších ekonomik světa G7, kam patří právě i Japonsko: „Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby návštěva sloužila jako záminka k agresivní vojenské aktivitě v Tchajwanském průlivu. Mezinárodní cesty zákonodárců našich zemí jsou normální a běžné,“ uvedli ve svém stanovisku v reakci na cestu Pelosiové ministři zahraničí zemí skupiny G7.
Na stranu Číny se v mezinárodním prostředí postavilo Rusko. „Byla to (od Pelosiové) naprosto zbytečná návštěva a zbytečná provokace,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Čínské rakety dopadly u Japonska. Chováte se jako KLDR, vadí Tchaj-wanu |
Po tomto „incidentu“ Čína odpálila balistické rakety poblíž souostroví Ma-cu. To patří pod správu Tchaj-peje, nicméně rozkládá se nedaleko čínských břehů. Několik balistických raket podle zprávy tchajwanského ministerstva obrany dopadlo nedaleko severovýchodního a jihozápadního pobřeží země. Rakety přitom údajně zamířily do dvou z šesti cvičných zón v těsném sousedství tchajwanských pobřežních vod, které Čína už dříve ohlásila.
O něco později čínské stíhačky narušily tchajwanský vzdušný prostor.
Napětí v oblasti roste
Do oblasti by navíc měla dorazit americká letadlová loď Ronald Reagan. „USS Ronald Reagan a její úderná skupina jsou na cestě ve Filipínském moři a pokračují v běžných, plánovaných operacích v rámci rutinní hlídky na podporu svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí amerického námořnictva Nicholas Lingo.
To by mohlo přispět k další eskalaci napětí v oblasti. Tchajwanské ministerstvo zahraničí i proto podle agentury Reuters požádalo Číňany, aby se ovládali a jejich chování přirovnalo ke krokům Severní Koreje.
Jen nedlouho poté však pět čínských balistických raket dopadlo do japonské výlučné ekonomické zóny. Ta platí až do vzdálenosti 200 námořních mil (370 km) od pobřeží. Japonský ministr obrany Nobuo Kiši k tomu řekl, že země již podala stížnost diplomatickou cestou. Jaký bude v regionu další vývoj, lze dle analytiků předjímat jen stěží.
